V říjnu roku 2015 i 2016 se fanoušci Harryho Pottera opět ocitli v pokušení, když se na pultech českých knihkupectví objevila ilustrovaná vydání prvních dvou knih o slavném brýlatém čaroději s jizvou na čele. Stalo se tak vždy jen pár dní poté, co tyto kousky vydalo v mateřské Anglii nakladatelství Bloomsbury. U nás v ČR převzalo péči o knižního Harryho Pottera nakladatelství Albatros, které se i nadále velmi činí a stará se o obohacení našich kouzelných domácích knihovniček. Pojďme se teď ale blíže podívat na obě zmíněné ilustrované edice.

V Česku vyšly knihy Harry Potter a Kámen mudrců a Harry Potter a Tajemná komnata poprvé v roce 2002. Po třinácti letech se nám tak dostávají do rukou díla sice se shodným textem, ale už na první pohled ne úplně stejná. Jen papírový přebal knižní pevné vazby dává tušit, že se nám spolu s knihou otevírá známý příběh v nově ušitém kabátku. Do toho jej oblékl talentovaný Jim Kay se svými bohatými ilustracemi. Pro české čtenáře nejsou však ilustrace Potterovských knih ničím novým, protože je znají už od Galiny Miklínové v podobě drobných černobílých obrázků a kreseb na předsádkách prvních čtyř dílů. Jim Kay, držitel britské medaile Kate Greenawayové za ilustrování dětských knih, nicméně neskončil pouze u doprovodných menších maleb, ale jeho fantazie se velkolepě promítla také do celostránkových a dvoustránkových vyobrazení. Aby je Kay přivedl na svět, použil k tomu různé výtvarné techniky, jako kresbu tužkou, uhlem, malbu voskovými pastelkami, olejovými a akrylovými barvami a vodovkami. Příběh jako by se najednou vyprávěl sám a rozpohyboval se v duchu kouzelnických pohyblivých fotografií. Mudlové konečně postoupili o evoluční stupínek dál!

Už samotný fakt, že do původně dětské knížky jsou zařazeny líbivé obrázky, je potěšující zprávou také pro protřelé potterovské fandy, kteří tím získávají důvod navíc, aby si pořídili díla, jejichž příběhy znají nazpaměť. Ještě chvályhodnější je ovšem skutečnost, že se na nás s obrázky rozhodně nešetřilo, naopak dostáváme pořádný nášup chutné přílohy, která stojí za to. Zbývá jen otázka, jak moc se těmito téměř všudypřítomnými okny do Harryho světa necháme pohltit a odvést od vlastní četby.

Ilustrace jsou v našem případě to hlavní, co dělá ze „staré“ knihy novou, proto u nich ještě chvíli zůstaneme a prozradíme ještě několik zajímavostí a pěkně naleštěných perliček.

Vůbec první postava pro ilustrovanou edici, která spatřila světlo mudlovského světa, byl Hagrid, kterého si Jim velmi oblíbil, protože rád maluje obry. O tom nemůže být pochyb, stačí si jen spočítat, kolikrát se v knize vyskytuje. A určitý vztah má ilustrátor také ke škole čar a kouzel v Bradavicích, kterou při své práci na knize zpodobnil tolikrát, že jejími kresbami naplnil rovnou dva šuplíky. Nejen na vyobrazeních Bradavic je však znát Jimova hluboká inspirace rostlinou říší, kterou rád využívá také při tvorbě architektury obecně (např. Příčná ulice). V tom mu pomáhá rozkvetlá zahrada u jeho dílny. Inspirace skutečným světem ale u květin nekončí. Také podoba většiny hlavních postav v knize má svou předlohu v reálně žijících osobách. Například v Ronovi se může shlížet jako v zrcadle syn jistého školního knihovníka, se kterým se Jim osobně zná. Naši známí hrdinové tak nemusejí vypadat příliš známě. To, že ilustrované hlavní postavy nenesou podobu filmových herců jako přes kopírák, bývá předmětem kritiky. Musíme si ale uvědomit, že film není kánon a každý si představujeme své knižní hrdiny trochu jinak.

Kouzlo Jimových ilustrací spočívá hlavně v jejich detailech a v použitém symbolismu. (Kdo ovšem příliš neocení Kayův smysl pro detail a naturalismus, budou určitě arachnofobici, kteří se budou s pavouky potýkat velmi často. Jim je má totiž v oblibě). Pokaždé, když se do nich čtenář zahledí, spatří v nich něco, co předtím nepostřehl. Všimli jste si například, že v prvním díle jsou poschovávané odkazy na Znamení smrti? Uvidíte je na stranách 66, 185 a také 158, kde se navíc můžete zabavit studováním grafitů na dřevěných vratech za Hermionou. Jsou na nich vyryta jména a iniciály knižních postav, ale i reálných osob.

Mnoho symbolů uvidíme hlavně na portrétech Bradavických učitelů. Tak například Albus Brumbál je obklopen zajímavými předměty, které odhalují jeho povahu. Květina Měsíčnice roční (Lunaria annua), které se jinak v angličtině říká „honesty“ je symbolem pro upřímnost. S její spodní větví pak splývá kudlanka nábožná (mantis religiosa), jejíž jméno (mantis) znamená v řečtině „prorok“. Nepřehlédněme ani pletací jehlice se započatou prací, které odkazují na Brumbálovu trpělivost, a také citrónové bonbóny, připomínající ředitelovu stále ještě dětskou duši. A o Snapeovi byste se také rádi něco dozvěděli? Pokuste se rozklíčovat jeho povahu na straně 118.

Výjevy z Tajemné komnaty nám také mají co nabídnout. První hravou hříčku můžeme najít už na přední a zadní předsádce knihy, kde se nachází zdánlivě stejná malba jednoho a téhož skleníku. Jenže zatímco na první předsádce chybí pes v levém dolním rohu, z druhé zase uletěl ptáček od komína vpravo kamsi pryč. Potterovské fajnšmekry jistě potěší také drobounký odkaz na autorku knihy na straně 61. Na střeše anglického doubledeckeru se totiž objevuje nápis JKR 310765 a prozrazuje datum narození Joanne Rowlingové (31. 7. 1965). (Zdalipak o tom spisovatelka ví?)

Víc už toho prozrazovat nebudeme, další hraní je na vás. K závěru už si jen dovolíme jednu malou výtku, která ale může být trochu zarážející. Otázka zní, proč chybí malba Bradavic na předsádkách knih prvního dílu, kterým se může pochlubit anglická verze, ale český druhý díl o tyto malby ochuzen nebyl?

Ilustrovaná vydání Potterovské ságy jsou skvělou seznamkou pro nové čtenáře s Harry Potterem. Určitě si ale získá i zaryté fanoušky, kterým budou tato díla spíš než knihu připomínat album Potterovských obrázků, k nimž se budou rádi vracet a se zájmem si je prohlížet jako fotografie z dětství.

Jim Kay

Těmito představovanými knihami však naše procházka po Kayově malebné zahradě rozhodně nekončí. Už totiž netrpělivě vyhlížíme ilustrované vydání třetího dílu, které můžeme pomalu vidět za horizontem. Jeho vydání se chystá na říjen tohoto roku! Obrňme se tedy Brumbálovou trpělivostí a vyčkejme ještě další dva měsíce. Accio říjen! (?)

Acalanthi

Spoléhám na to, že Moudrý klobouk dobře věděl, co se mnou. A tak mě k mému vlastnímu překvapení poslal do mrzimorské koleje. Přestože mám ale raději modrou než žlutou, zabydlela se má mysl u jezevců tak dokonale, že jsem odhodlaná se za ně bít až do posledního krvavého kola ve hře Potter aktivity, dokud konečně slavně nezvítězíme!