od Acalanthi Zajíčci, kuřátka a beránek jsou nejtypičtějšími zvířecími symboly mudlovských Velikonoc. Jejich symbolismus je spjatý především s křesťanstvím, a také s příchodem očekávaného jara, kdy se vše, včetně nás samých, probouzí k životu a nasává novou energii. A co kouzelníci? Slaví vůbec Velikonoce? A jaká zvířata z jejich světa by klidně mohla suplovat roli kuřátek a zajíčků?
V různých zemích světa (hlavně v Evropě, Americe a Austrálii) se Velikonoce slaví tak trochu jinak – hon na čokoládová vajíčka, prohánění holek s pomlázkou nebo se pořádají vajíčkové bitvy. Když na to přijde, mudlové umí Velikonoce pořádně rozbalit. Vedle těchto aktivit se ovšem zdají být kouzelnické Velikonoce zatraceně nudné.
Podle toho, co víme, mají studenti v Bradavicích dvoutýdenní velikonoční prázdniny – pokud to ovšem chceme opravdu nazvat prázdninami, protože obvykle jsou profesoři tak „svátečně“ naladění, že si neodpustí zadat svým „miláčkům“ kupu velikonočních domácích úkolů. Párkrát jsme se také dočetli o zásilkách velikonočních vajíček od rodičů a známých. Jinak nic.
Kde jsou ty parádní britské hony na čokoládová vejce ukrytá v zahradách? Copak by skřítci nedokázali sehnat vejce a poschovávat je po rozlehlých školních pozemcích? Popřípadě do Zapovězeného lesa? Koneckonců si tam beztak někteří chodí jako do parku. Nakonec by se mohli k honu na vejce přidat i kentauři, pokud by je někdo přiměl přestat se pořád tvářit tak vážně a upejpavě.
Zdá se, že v tomhle kouzelníci naprosto selhali, takže nám nezbývá nic jiného, než zafantazírovat a přidat trochu mudlovské kreativity do kouzelnického světa. Uspořádejme konkurz na nejlepší velikonoční bestii z řad kouzelných tvorů aneb jakému čokoládovému fantastickému zvířeti bychom chtěli s chutí ukousnout hlavu?
Velikonoční vajíčka
Vajíčka a nádherně zdobené kraslice jsou nejtypičtější dekorací velikonočních svátků. Existuje celá řada úžasných technik na jejich zdobení, což častokrát nutí říct prostě „wow!“
Zato u kouzelnické konkurence je jaksi mrtvo, neboť jediná zmínka o podobě velikonočních vajec se týká jejich velikosti. Že by byla magie dekorování vyučována pouze na „vyšší dívčí“? Nu, dobrá, ne všichni jsme talenti na všechno. Ale i tato zapeklitá situace má své řešení. Stačí se porozhlédnout po kouzelné říši fantastických zvířat, z nichž některá „slaví“ Velikonoce i nevědomky už jen tím, že nakladou „vlastnorozené“ přírodní kraslice. Nutno ovšem dodat, že jejich sběr je někdy neslučitelný s čistým svědomím a hlavně s legalitou. Takže pokud se jeden neštítí ničeho, a zvláště pak Mundunguse Fletchera, pak jsou jeho možnosti následující.
Dračí vejce patří vůbec k těm nejimpozantnějším. Jejich prodej je ovšem zakázaný, a to z dobrého důvodu, což chápou všichni kromě Hagrida. Ale ta představa! Z nádherných karmínových vajec se zlatými skvrnami od čínského ohniváče by sousedé pukli závistí. A jakpak by se asi tvářil hoch, kdyby obdržel od čerstvě vyšlehané dívky vejce podobné zkamenělině z hnízda novozélandského opálookého draka nebo zemitě hnědý exemplář se zelenými skvrnami z „výrobny“ zelených velšských draků? Ovšem okamiích vajec z ryzího stříbra by se asi žádná dívka nevzdala, i kdyby jí hrozili pomlázkou celý rok.
Řeč byla však o vejcích, o než by se s jejich zvířecími rodiči vedly krvavé boje. Velikonoce bychom ale přeci jen rádi přežili ve zdraví a všichni. Pokud bychom tedy chtěli, aby se vlkodlak nažral a měsíčník zůstal celý, poohlédneme se ještě po lépe dostupnějších vejcích. Například po rudých vajíčkách ohnivých popelců, která se však musejí po nálezu co nejdříve magicky zmrazit, aby nespálila místo jejich nakladení. Zmrazená se pak navíc používají jako ingredience do nápojů lásky. Dají se ovšem jíst i celá, a to jako lék proti zimnici. Jejich zajímavých účinků lze tedy „nenápadně“ využít i při hodování.
Nakonec tu máme ještě nádherná a zářivě vzorovaná vajíčka pastelníčků. Sice nevíme nic o tom, že by měla magickou moc jako ta od popelců, ale nepochybně by ve velikonočních košíčcích udělala největší parádu.
Fantastická velikonoční „kuřátka“
Chundelatá žlutá kuřátka jsou stejně jako vajíčka symbolem nového začátku, a tedy života a jeho zrození. Stejně dobrou roli by v takovém případě mohla hrát téměř všechna zvířecí mláďata. I když uznáváme, že třeba takové mládě tůňodava by si mohl s Velikonocemi spojit jen málokdo…
Pokud ale zůstaneme nadále v ptačí říši, hned nalezneme minimálně dva ideální kandidáty na obsazení postu velikonočního kuřátka. Prvním z nich je dokonale kulatá zlatonoska, a to nejen její ptáčátko, které by bylo nepochybně ještě roztomilejší. Pokud bychom učinili zlatonosky symbolem Velikonoc, možná bychom je tím i zbavili neustálých a nepříjemných narážek na jejich temnou minulost o nedobrovolném hraní famfrpálu.
Na velikonočních věnečcích a hnízdečkách by se také skvěle vyjímali pastelníčci a opět nejen jejich „miminčí“ podoba. Protože jsou pestře zbarvení (barvy citrusů, růžová) hodí se i jako symbol jara obecně.
Fantastický velikonoční „zajíček“
Zajíc je vyloženě rodinný typ, protože si velmi rád a skoro až nezřízeně pořizuje neustále nové potomky. Není proto divu, že se stal symbolem plodnosti, která k jaru neodmyslitelně patří, jelikož se v tomto období rodí obecně nejvíce mláďátek. Navíc je zajíc spojován jak s germánskou bohyní plodnosti Osterou, tak i s Ježíšem Kristem. Zajíc se tak stal naprosto ideálním maskotem mudlovských Velikonoc.
Z kouzelného klobouku můžeme pro tuto roli vytáhnout hned dva kandidáty, kteří by jistě našli uplatnění i v čokoládovém průmyslu (jistojistě jsou to tvorové k sežrání). Prvním z nich by byl snad všemi oblíbený hrabák, který už dávno zaujal čestnou pozici v mnohých postýlkách jako plyšák. Je už jen na jeho fanoušcích, zda by mu odpustili možnou krádež čokoládových vajec, která bývají zabalena v lesklých a třpytících obalech. Pokud jste byli zvyklí, že zajíci vajíčka darují, pak by vás mohl hrabák snadno a rychle naštvat. Hlavně mlsné Mrzimorské… Na druhou stranu by se z honu na vajíčka stala konečně dobrá bojovka. A vybojovaná vajíčka jsou zasloužená vajíčka!
Dalším kandidátem do konkurzu o velikonočního zajucha nominujeme bzučivou a mazlivou kluběnku. Stejně jako zajíc/králík si vybojovala právoplatné místo v čarodějných chovatelských srdcích a tedy i post jednoho z nejoblíbenějších domácích mazlíčků. Její zbarvení je převážně hořčicové, takže se hodí i do kategorie „velikonoční kuřátko.“ Dovedeme si ji představit v košíčku mezi barevnými vajíčky jako dekoraci ale i jako cukrátko napíchnuté na špejli (znáte cukrová želé lízátka?) – ovšem bez jejich „super“ schopnosti, kterou provádějí se svými dlouhatánskými jazyky. Ty totiž využívají k výlovu holubů z nosu…
Fantastický velikonoční „beránek“
Velikonoční beránci jsou silně spjati s křesťanskou tradicí, neboť představují „beránka Božího“ neboli Ježíše, který se obětoval za lidské hříchy (židé totiž před příchodem Krista skutečně obětovali beránky). Dnes už se beránci právě díky Ježíšově oběti nezabíjejí, a tak už je jen pečeme ve formě v troubě a poléváme čokoládou.
Tak jako tak je beránek symbolem zmrtvýchvstání, a tedy opět zrozením nového života. Z toho důvodu byli u nás na post fantastického velikonočního „beránka“ nominováni tito tvorové: fénix, jednorožec a testrál. Celkem neobvyklá skvadra ucházející se o post velikonočního maskota, že?
Symbolická spojitost s beránkem je ale jasně patrná přinejmenším u fénixe, který je doslova tím nejžhavějším kandidátem. Jaké jiné zvíře by mohlo mít lepší předpoklady pro ztělesnění zmrtvýchvstání než právě tvor, který se dokáže znovuzrodit ze svých vlastních plamenů? Přitom se zdá, že disponuje více životy než kočka, ba co víc, má nevyčerpatelnou zásobu životů, kterou by ocenil nejeden hráč virtuálních her… Jeho další magické vlastnosti – léčivé slzy i povznášející zpěv, který dodává odvahu lidem čistých srdcí – jsou navíc i jistým povzbuzením nejen pro tuto nešťastnou dobu.
Podobně je na tom jednorožec, nejčistší a nejnevinnější tvor na světě. Právě to z něj už v hluboké minulosti učinilo symbol Ježíše i Panny Marie. V Kameni mudrců jsme se navíc dozvěděli, že jeho krev dokáže udržet při životě absolutně cokoliv, dokonce i duši bez těla, tudíž je i jednorožec na seznamu života-budících existencí (pro alkoholiky to ovšem neplatí). Což ovšem v jistém ohledu kouzelníci neocenili, zejména v případě znovuoživení Pána zla.
A nakonec je tu testrál. Velikonoční „beránek“ v jednom temném balení. Rozhodně postrádá roztomilost zajíčků i kuřátek, takže je zde prostor pro pochyby, zda ho jako dekoraci umístit do košíčku mezi barevná vajíčka. Tito kostnatí koně s křídly ovšem představují spojnici mezi životem a smrtí, i když už opravdu spíše symbolicky. Avšak na rozdíl od fénixe i jednorožce si ho dokážeme představit ve formě na těsto, opékajícího se v troubě a posypaného mandlemi.
Další fantastické symboly
Velikonoce i vítání jara obecně jsou plné dalších symbolů života, plození a nových začátků jako mladé větvičky stromů, zelená barva, květiny, bylinky, čtyřlístky a spolu s nimi i včeličky a čmeláci. Proto bychom se rozhodně zasazovali o to, aby se na pultech květinářství objevily i zapichovátka s kůrolezy, čmelotrisky a leprikóny.
Drobný kůrolez, tvor podobný stromové větvičce, by se jistě vyjímal na pravých mladých proutcích, ponořených do vody v květináči, jako závěsná dekorace. Čmelotryskům, létajícímu hmyzu, produkujícího sladkou šťávu využívanou proti hysterii, by to zas slušelo jako zápich v čerstvě vysázené řeřiše nebo pažitce. Nakonec bychom si mohli ozdobit obytné prostory plstěnými figurkami leprikónů, což jsou jednoduše inteligentnější víly; mají zelenou barvu a oblékají se do listí, navíc dokážou jako správní šprýmaři povzbudit. Značka ideál!
Jakýpak kouzelný tvor by to u vás vyhrál jako velikonoční maskot? Napadá vás ještě nějaký jiný, které jsme v článku nezmínili a přesto by si zde zasloužil své čestné místo? Piště do komentářů!
