Když se řekne Bradavice, nejednoho z nás zahřeje u srdce, protože takhle přesně vypadá vysněný domov (pokud ovšem nepatříte k mudlům, kteří se začnou ošívat, protože si vzpomenou na svého kožního lékaře). Měli bychom vám však připomenout, že Bradavice jsou ve skutečnosti děsuplné místo, kde najdete hrozící smrt téměř na každém kroku. A takhle si svůj domov rozhodně nechcete zařídit.

Vítejte na bále duchů. Zdroj: WizardingWorld.com

Ať už kráčíte hradem kamkoliv, určitě byste měli být připraveni na to, že vám sem tam zastoupí cestu duch, který jen tak mimochodem projde stěnou, vystoupí z podlahy, anebo se snese ze stropu. Lekačka, výkřiky anebo infarkt? Ale kdeže. Že by vás v Bradavicích ještě dokázalo něco vyděsit? Přeci byste se nelekli nějakých položivých duší, ze kterých mají mudlové kolikrát takovou hrůzu, až jim vstávají vlasy na hlavě…

Faktem ovšem zůstává, že duchové v Bradavicích mají převážně klidnou až přátelskou povahu. Svou roli zde hrají hlavně jako poslíčkové a rádci, zvláště pak kolejní duchové. Ne všichni jsou ale ve skutečnosti spokojení se svým stavem a bývají zasmušilí a melancholičtí. Však se mezi mudly často vyprávějí hororové příběhy o tom, že duchové se mezi lidmi zdržují hlavně proto, že v tomto světě mají ještě nevyřízené účty, jsou nespokojení a mají pro strašení své důvody. Proto se dobrovolně ocitají v neutěšeném stavu mezi životem a smrtí.

Čtyři kolejní duchové. Zdroj: Hogwarts School Twitter

Mudlové vlastně nejsou daleko od pravdy. To se dozvěděl také Harry, když se po smrti svého kmotra vyptával sira Nicholase, který mu odpověděl:

„Kouzelníci po sobě mohou na zemi zanechat určitou stopu a jejich bledý stín pak může chodit cestami, jimiž kdysi kráčívali zaživa,“ odpověděl nešťastně Nick. „Jen velmi málo kouzelníků však zvolí tuto cestu.“

Harrry Pottter a Fénixův řád, kapitola 38

To znamená, že duchem se může stát pouze kouzelník nebo čarodějka po smrti z vlastní vůle, nikoliv mudlové. Důvody pro toto rozhodnutí jsou různé, ať už touha po pomstě, nebo strach ze smrti, což byl Nickův případ. Avšak volba tohoto „neživota“ závisí také na stavu kouzelníkovy duše. Například lordu Voldemortovi a jeho na sedmkrát rozervané duši byla taková možnost už předem zapovězena. Místo toho se po smrti ocitl na místě zvaném limbo, kde zůstal neschopen jakéhokoli pohybu i činu navždy. Nakonec tedy Pán zla získal přesně to, co chtěl, i když jinak, než jak si představoval: trýznivou nesmrtelnost.

Mimochodem věděli jste, že i některá zvířata se mohou stát duchy?

Bál duší. Zdroj: WizardingWorld.com

Jenže přestože se po smrti může zdát návrat do světa živých jako celkem dobrý nápad, není vlastně vůbec o co stát. Tato volba je totiž vykoupena strašlivou cenou, která je nenávratná. Sir Nicholas popsal svůj stav jako „ubohou náhražku života“ a moc dobře věděl, o čem mluví. Spojení duchů s reálným světem je totiž minimální. Procházení jakýmikoliv hmotnými objekty sice může vypadat celkem cool, ale neschopnost cítit chuť a vůni jídla už tak dobře nezní. Naplňovat obvyklé lidské potřeby už prostě nelze, protože je duchové ani necítí. Mohou tak akorát zavzpomínat…

Proto bývají duchové velmi negativní a jsou citliví na otázku smrti, o které prakticky ani nic nevědí, protože nepřekročili její práh. Zůstávají tak uvězněni mezi životem a smrtí navěky. Neexistuje totiž nic, co by je mohlo úplně zničit. Mohou však reagovat na některé kletby a zaklínadla, která na ně působí s menší intenzitou než na smrtelníky. Vzpomeňme si opět na sira Nicholase a jeho blízké setkání s tvorem baziliščího druhu. Duchové jsou také citliví na magické světlo, takže je například odhání kouzlo lumos.

Profesor Cuthbert Binns při výuce. Zdroj: WizardingWorld.com

Přestože tedy duchové nemají své vlastní tělo, které zemřelo, zůstává na zemi jejich duše, tvořená stříbřitou a průsvitnou ektoplasmou. Z toho důvodu je neváže gravitace, a tak se mohou vznášet ve vzduchu. Ačkoli jsou jejich smysly velice omezené, zůstávají jim pocity a jednají jako normální lidé. Také proto jim Ministerstvo kouzel uznalo status „vnímavých tvorů s plnými právy“. Jenomže na přecitlivělé duchy to bylo trochu moc, a proto se proti této klasifikaci ohradili. Ministerstvo pro ně tak vytvořilo speciální kategorii „Spirit division“, která spadá pod oddělení pro dohled nad kouzelnými tvory, což – s podivem – neodmítli. Důvodem vytvoření této kategorie byla nutnost mít nad duchy jistou kontrolu a mít dohled nad lokalitami, kde se duchové vyskytují. Zvláště pro mudly je totiž setkání s nimi velký šok (ačkoliv takové setkání s Ufňukanou Uršulou může být šok pro každého…).

Ufňukaná Uršula na záchodcích. Zdroj: Film Harry Potter a Tajemná komnata

Na rozdíl od kouzelníků mudlové nejsou schopni duchy vidět v celé jejich „kráse“. A pokud už někdo tvrdí, že ducha spatřil, pak jde buď o lháře, anebo o kouzelníka, „převlečeného“ za mudlu. Ti jsou totiž schopni duchy vnímat jen pocitově anebo na základě doprovodných jevů. V místě, kde se duchové zdržují, se snižuje teplota vzduchu, a tím také dokážou navodit pocit “strašidelného místa”. Navíc mohou ovlivňovat některé živly jako vodu, vzduch nebo oheň, jehož plameny se v přítomnosti ducha zbarví do modra.

O čem si tak mohou duchové asi povídat? Zdroj: Film Harry Potter a Tajemná komnata.

V Bradavicích „straší“ okolo 20 duchů, kteří zemřeli násilnou smrtí. My se ale důvěrně známe jen s některými z nich. A to hlavně s kolejními duchy, kteří mají příslušnost k té koleji, do které za svého života patřili. A tak se stali jejich patrony.

  • Skoro bezhlavý Nick – duch koleje Nebelvír, který je “skoro bezhlavý”, protože svou hlavu pořád má, i když byl popraven. Mnoho studentů, kteří měli zkušenost se smrtí svých blízkých, k němu chodí na slovíčko o smrti a o možnostech, jak se stát duchem. Jeho celé jméno je sir Nicholas de Mimsy-Porpington.
  • Krvavý baron – duch koleje Zmijozel. Za svého života se dopustil zločinu z lásky – zavraždil svou milou, Helenu z Havraspáru, která se poté stala Šedou dámou. Jako připomínku této události nosí baron okovy. Je jediný, koho poslechne Protiva.
  • Šedá dáma – duch koleje Havraspár. Byla dcerou jedné ze zakladatelek Bradavic, Roweny z Havraspáru. Poté, co svou matku oloupila o diadém a utekla, byla zavražděna Krvavým baronem. Diadém později využil Lord Voldemort jako viteál, který Harry nakonec zničil. Ve filmech se přátelí s Lenkou Láskorádovou.
  • Tlustý mnich – duch koleje Mrzimor. Na ducha je až neobvykle veselý a vždy ochotný pomáhat i studentům, kteří nepatří do jeho koleje. Je velmi tolerantní k Protivovým neplechám. Zemřel po popravě, kterou nařídil opat jeho mnišského řádu poté, co pojal podezření o jeho magických schopnostech. Inu, když se Tlustý mnich nijak netajil schopností vytahovat králíky z řádových kalíšků a uzdravováním neštovic, co mohl čekat… Nelibě nese skutečnost, že se za svého života nestal kardinálem.
  • Profesor Cuthbert Binns – jediný duch, který vyučuje (a zřejmě už to má “naposmrti”) předmět dějiny čar a kouzel. Jednoho dne zemřel ve spánku ve sborovně. Zjevně si své smrti ani nevšiml, protože jeho duch opustil tělo a odešel na vyučování, jako by se nic nestalo. Bohužel pro studenty se ani nijak nezměnil jeho styl výuky. Stále se vedou spekulace o tom, zda si je vědom své smrti… jenže na vyučování zásadně nechodí dveřmi. Copak je normální přicházet do učebny skrz tabuli?
  • Ufňukaná Uršula – dívka původně z Havraspáru, nyní známá svou přecitlivělostí a fňukáním na dívčích záchodech, kde má i svou oblíbenou kabinku. Zemřela při pohledu do baziliškových očí. Ale navzdory tomu, že duchové mají normálně zvláštní vztah k místu své smrti, Uršula je opustila, aby mohla strašit svou spolužačku Olivii Hornbyovou, která se jí dříve posmívala. Nakonec byla vyhnána ze svatby Oliviina bratra, kde se nejspíš i nadále mstila, a Ministerstvem kouzlem byla “vyexpedována” zpět do Bradavic. A tam straší dodnes…
  • Sir Patrick Delaney Podmore – vůdce Bezhlavého honu, klubu pro duchy bez hlav. Objevil se na oslavě Nickových úmrtin společně se svou jezdeckou družinou. Z pochopitelných důvodů zamítl pohoršenému Nickovi, aby se zúčastnil Bezhlavého honu.

No a nakonec by se slušelo dodat, že největším bradavickým strašidlem je Protiva, který s oblibou škádlí všechny obyvatele hradu; posmívá se jim, hází po nich věci a provokuje hlavně Filche. Protivu ovšem řadíme k poltergeistům, kteří se specializují na paranormální jevy a způsobují hluk a chaos.

Protiva. Zdroj: WizardingWorld.com

A co vy? Máte svého oblíbeného bradavického ducha? Anebo jste snad někdy viděli na vlastní oči nějakého jiného? Sdílejte své dojmy v komentářích!

Zdroje: https://en.wikipedia.org/wiki/Magical_creatures_in_Harry_Potter
https://harrypotter.fandom.com/wiki/Ghost
https://www.wizardingworld.com/writing-by-jk-rowling/hogwarts-ghosts

Acalanthi

Spoléhám na to, že Moudrý klobouk dobře věděl, co se mnou. A tak mě k mému vlastnímu překvapení poslal do Mrzimorské koleje. Přestože mám ale raději modrou než žlutou, zabydlela se má mysl u jezevců tak dokonale, že jsem odhodlaná se za ně bít až do posledního krvavého kola ve hře Potter aktivity, dokud konečně slavně nezvítězíme!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..