Kouzelný svět Harryho Pottera není magický jen sám o sobě, ale také přes televizní obrazovky, které zhmotňují kouzla momentů. To se děje nejen skrze děj, ale i nejrůznější detaily v jednotlivých scénách. Některé z nich nejsou pro samotný příběh vůbec důležité a nic by se nestalo, kdyby v záběrech prostě chyběly. Co je však činí jedinečnými, pak jejich hluboká symbolika. Na první pokoukání bývají ovšem neviditelné, právě proto jejich nález vyvolává nadšení. Těmto drobným překvápkům říkáme po anglicku Easter Eggy – velikonoční vajíčka
Proč ale máme vůbec tendenci spojovat filmové detaily s Velikonocemi, a ještě ke všemu s vajíčky? Má to co dělat s pohanským velikonočním zvykem hledání vajíček, respektive dnes už spíše cukrovinek. Děti (a nejen ony) je chtějí a těší se na ně. Jenže nadšení předchází nejprve hledání, a tak je to i s filmovými detaily, které se ale leckdy podaří naleznout až po několika zhlédnutích i letech. Někdy totiž začnou dávat smysl až ke konci filmu anebo v návaznosti na další díly.
Harry Potter a Kámen mudrců
S filmovými velikonočními vajíčky začneme hezky od začátku, tedy tam, kde začalo celé Harryho dobrodružství. A tím vlastně i to naše.
Harry u Dursleyových
První Easter Eggy můžeme strádat do košíčku už v době, kdy náš mladý čaroděj ještě ani netušil, kým ve skutečnosti je. Bezpochyby však nikdy nezapomene na výlet do ZOO s Dursleyovými, kam se společně vydali na Dudleyho narozeniny. Nejenže se zde vůbec poprvé projevila Harryho magická moc, ale také tu odhalil výjimečnou schopnost, která ho spojovala s jeho úhlavním nepřítelem Lordem Voldemortem. To vše se odehrálo v pavilonu plazů, ze kterého vycházejí mladí žáci v zelených uniformách. Jejich přítomnost zrovna v tomto areálu nás má odkázat na zmijozelskou kolej, která má ve znaku hada.
Než se však Harry seznámil se Zmijozelskými, a s Bradavicemi vůbec, chodil do jedné z britských mudlovských škol spolu s Dudleym. Čekal ho však přestup do nové školy (britský systém školství se liší od českého a slovenského). Všichni britští žáci mají povinnost nosit školní uniformy. Jelikož však nebyli Harryho strýc ani teta ochotni pořizovat chlapci novou uniformu, natožpak civilní oblečení, podědil vše po svém bratranci. Tak to bylo také s uniformou do nové školy, kterou teta Petunie barví ve filmu na šedo.
O Dursleyových víme také to, že trpěli averzí na cokoliv, co se jakýmkoliv způsobem vymykalo. Toužili být dokonale normální, a tak zapadnout do společnosti. O jejich touze svědčí nejen jejich obydlí v řadovém domě, ale také auto, které je kromě barvy úplně stejné jako auta jejich sousedů.
Vzhůru do Bradavic!
Naštěstí se mladého čaroděje ujal obrovský vousatý hrdina jménem Hagrid. Ten také Harryho zavedl do hostince Děravý kotel v Londýně. Aby však zůstala tato „brána“ do světa kouzel skryta před zraky mudlů, zapírala sama sebe. To znamená, že její vývěsní štít zůstával prázdný, dokud kolem něj neprošel kouzelník nebo čarodějka.
Když už je řeč o kouzelnících a čarodějkách, jsou Weasleyovi první ryze kouzelnickou rodinou, s níž se Harry dostává do kontaktu. Na nádraží King‘s Cross si přepečlivá maminka Molly Weasleyová plete svá dvojčata ve chvíli, kdy ji Fred a George zmatou svým obvyklým nemístným vtipem. Pokud by však Molly věnovala více pozornosti zavazadlům svých synů, nemusel by ji tento vtípek vůbec vyvést z míry. Na kufrech dvojčat jsou totiž vidět jejich iniciály.
Profesor lektvarů
Profesor Snape se už od začátku Harryho bradavického působení na škole jeví jako podezřelý č. 1 téměř ve všech velkých kauzách. Není divu. Už první dojem se Harrymu zařízl hluboko do čela, když se od dlouhého stolu ve Velké síni dívá profesorovi lektvarů do tváře. Tehdy se mylně domníval, že to byl právě pohled na Snapea, který mu způsobil bolest v jizvě. Na konci svého prvního dobrodružství ovšem Harry zjišťuje, že to byla chybná interpretace. Jenže proč mu blízkost profesora Quirella nikdy víc nezpůsobila podobný zážitek? To proto, že k němu patrně nikdy jindy nebyl otočen zády tak, jako jsme to viděli úplně poprvé ve Velké síni.
Harry se s profesorem Snapeem seznamuje blíže na své první hodině lektvarů. Bylo to osudové setkání, které předurčilo jejich nikdy nenapravený vzájemný vztah. Snape na Harryho udeřil několika trefně mířenými otázkami ve snaze svého žáka přede všemi ponížit. Anebo v tom bylo i něco jiného? Otázka: „Co získáme, když přidáme rozdrcený kořen asfodelu k výluhu z pelyňku,“ je totiž považována za jednu velkou zašifrovanou zprávu.
Rostliny, o nichž Snape mluví, totiž vyjadřují jeho vnitřní žal. Jde tak vlastně o odkaz na viktoriánskou éru v 19. století, kdy byly názvy květin využívány jako zástupné symboly. Asfodel dříve patřil do biologické rodiny lilií a znamenal toto: „Má lítost tě provází až do hrobu.“ Kdyžto pelyněk byl výrazem pro hluboký žal. Snape tak svou otázkou naznačuje, jak hluboce lituje smrti Lily.
Harry a famfrpál
Harry se poměrně rychle stává chytačem za nebelvírský tým. Na jeho vrozený talent poukazuje hned několik odkazů. Tím prvním je situace, kdy Oliver Wood vysvětluje Harrymu pravidla famfrpálu. Ve chvíli, kdy vypouští Zlatonku, je Harry okamžitě pánem situace a sleduje její dráhu, kdyžto Oliver se dívá jiným směrem a je vidět, že ji míjí pohledem.
Přesto se Harry obává, jestli svou novou roli zvládne. Hermiona ho kvapem ujistí, že jeho talent je dědičný a zavede své přátele do Pamětní síně. Poukáže tam nejen na odznak Harryho otce Jamese, ale nevědomky i na odznak, který v roce 1971 získal hráč se jménem M. G. McGonagall. Ačkoli se mnozí domnívají, že jde o odkaz přímo na paní profesorku McGonagallovou, která byla v svém mládí rovněž nadšenou famfrpálovou hráčkou, iniciála „G“ ve jménu tuto myšlenku neguje. Pravděpodobně se tak bude jednat o jejího příbuzného, možná jejího synovce či neteř.
Harry dostává příležitost i ve školní lize, kterou několik let komentuje Lee Jordan. Vedle něj se objevuje nám neznámý stařičký kouzelník, jehož si můžeme všimnout i za učitelským stolem ve Velké síni. Jde tedy o některého z bradavických profesorů. Herec, který ho ztvárňuje, se jmenuje Nigel Anstey a ve skutečnosti je dědečkem Toma Feltona, představitele Draka Malfoye.
Neville Longbottom
Neville Longbottom je zakřiknutý Harryho spolužák. Možná, že to bylo právě jeho nízké sebevědomí, které ho okrádalo o kus odvahy a které z něj dělalo i velkého popletu. Proto mu jeho babička Augusta poslala pamatováček, jenž mu měl vždy připomenout, že na něco zapomněl. Ve chvíli, kdy poprvé svírá kouli s červeným mráčkem v ruce, přemítá o tom, co se mu to vlastně vykouřilo z hlavy. My to ale víme moc dobře. Na rozdíl od svých spolužáků, kteří sedí kolem něj, na sobě jako jediný nemá hábit.

Nevillův velký moment přijde ke konci filmu, kdy se rozhodne zastoupit cestu Harrymu, Ronovi a Hermioně, aby jim zabránil v napáchání dalších škod pro Nebelvír. Sám Brumbál Nevillovo chování ocenil 10 body. Je na místě připomenout, že bradavický ředitel musel mít pro chlapcovo gesto nemalé pochopení, když se on sám musel v minulosti postavit svému vlastnímu příteli a životní lásce, Gellertu Grindelwaldovi. Moc dobře věděl, jak je těžké vzdorovat blízké osobě.
Na hradě
Že v Bradavicích visí nespočet historických a pohyblivých obrazů, není pro nikoho žádnou novinkou. Mezi nimi však najdeme i mnoho zajímavých jednotlivin. Tak například portrét Anny Boleynové, druhé manželky anglického krále Jindřicha VIII., známého tím, že vystřídal hned 6 manželek. Aby se zbavil své druhé ženy Anny, obvinil ji křivě z čarodějnictví, za což byla krásná a hrdá žena také upálena. Jenže co když nešlo o křivé obvinění a Anna byla skutečnou čarodějkou? To ví jen tvůrci filmu, kteří její portrét umístili do Bradavic.
Zrcadlo z Erisedu je úžasný artefakt, který ukazuje těm, jež do něj hledí, jejich nejniternější tužby. Po jeho obvodu je tajemný nápis v neznámém jazyce. Tedy alespoň na první pohled. Při tom druhém zjistíme, že písmena jsou obrácená a nápis lze číst takto: “I show not your face but your heart’s desire.“ V překladu: „Neukazuji tvou tvář, nýbrž tužby tvého srdce.“
K dalším úžasným magickým předmětům patří kouzelnické šachy, které se liší od těch mudlovských tím, že fungují jako vojáčci v malé deskové bitvě. Ron je představuje Harrymu, přičemž se jeví jako zkušený generál. Může být zajímavé, že používá stejné tahy s figurkami jak ve hře proti Harrymu, tak později ve velké hře o život v honbě za Kamenem mudrců. Vypadá to, že Ron využívá vlastní osvědčenou strategii, která ovšem trochu pobledne ve chvíli, kdy se na celou situaci podíváme více zblízka. Ron by totiž vůbec nemusel obětovat sám sebe, aby matoval protivníkova krále. Stačilo by, kdyby se na ono osudové políčko přemístil ve hře o něco dříve, aby kompletně zlikvidoval soupeřovu obranu.
Když už je řeč o Ronovi, zmiňme ho ještě jako součást přátelského trojlístku vedle Harryho a Hermiony. Objevují-li se na scéně všichni tři pohromadě, projevuje se snaha odlišit jejich charakter detaily v jejich oblékání. Nejvýrazněji je to vidět na šálách a kravatách. Jako pečlivá a perfekcionistická studentka má Hermiona příkladně ovázanou šálu i kravatu kolem krku. Naproti tomu lajdácký Ron nosí šálu i kravatu neovázanou, kolem kkrku jen přehozenou. Harry jejich povahy v podstatě vyvažuje a je někde uprostřed. Proto jsou jeho šála i kravata ovázané, ale nikoliv tak pečlivě jako u Hermiony.
Titulky
A na závěr jedna zajímavost, na kterou lze narazit v závěrečných titulkách. Všimli jste si někdy, že Voldemort je zde uveden dvakrát? Poprvé jako „He Who Must Not Be Named“, u něhož stojí jméno herce Richarda Bremmera, a podruhé jako Voldemort se jménem Ian Hart. Jako Ten, jehož jméno nesmíme vyslovit, byl označen herec hrající postavu v kápi, který si to razí do domu Potterů. Ian pak propůjčil svou tvář i hlas bytosti na Quirellově hlavě.
Zdroje: https://lajk.iprima.cz/viraly/galerie-19-detailu-z-filmu-harryho-pottera-kterych-jste-si-nevsimli-co-jste-prehledli#gallery-7871483&item-7871464
https://screenrant.com/harry-potter-movies-completely-missed-references-easter-eggs/
https://watchmojo.com/video/id/26588
https://www.boredpanda.com/harry-potter-movies-details-you-missed/?utm_source=google&utm_medium=organic&utm_campaign=organic
http://www.the-leaky-cauldron.org/features/essays/issue26/chessgameinsorcerersstone/
Super článek! ❤️
Jen jedna nepřesnost, které jsem si všimla – ocenění z famfrpálu nemůže patřit Minervě, protože v roce 1971 už byla docela stará a do Bradavic nastupovali Pobertové. 😉
Ahoj, moc díky za krásnou pozitivní vazbu, ale taky za upozornění, nad kterým bychom se určitě měli zamyslet. 🙂
Je pravda, že časově to s paní profesorkou pořád nějak hapruje, zvláště po vydání Fantastických zvířat. V té době neměla být vůbec profesorkou, ale teprve malou holčičkou. Na druhou stranu, když se podíváme do různých zdrojů, původní letopočet jejího narození se kamsi vytratil a zdá se, že se to bude měnit právě na základě filmu.
Mnohé zdroje, které zmiňují Easter Egg, o kterém se tady bavíme, píší, že jde o paní profesorku. Ale je pravda, že ta nemá ve svém jménu iniciálu „G“, takže budete mít pravdu vy. Bude se patrně jednat o nějakého jejího příbuzného. Za komentář děkuji a na základě něj opravím tuto skutečnost v článku. 🙂