Harry Potter, hrdina z knih Joanne Kathleen Rowlingové, právě dnes završil přesně 40 let. Kdežto samotné autorce je již o 15 let více. Nejen ti, kdo na příběhu o černovlasém čaroději vyrůstali a možná i díky němu dospěli, s námi mohou oslavit toto jubileum. Věříme, že Harryho narozeniny budou o mnoho lepší než ty, které provázely jeho dětství. A jak lépe oslavit jeho kulatiny než připomínkou toho, jak probíhaly narozeniny chlapce, který přežil, za dob jeho studií ve všech 7 knihách.

Ještě před nástupem do Bradavic, v den Harryho 11. narozenin, nedobrovolně ,,trčel“ s Dursleyovými kdesi na malém opuštěném ostrůvku ve staré dřevěné chatrči. Sotva si v té chvíli mohl představit, že to nakonec bude ten nejlepší narozeninový den v celém jeho životě. Zničehonic se ve dveřích objevil poloobr Hagrid. A přinesl s sebou pomuchlanou krabici s dortem. O jeho chuti sice s určitostí nic nevíme, ale snad můžeme věřit tomu, že si dal Hagrid zvláště záležet. To nejdůležitější však teprve přišlo: Harry se konečně dozvěděl pravdu o svém kouzelnickém původu. Asi nikdo z nás si nedovede představit, jak vzrušující to pro něj muselo být. Není se čemu divit, že s Hagridem odešel. Patrně by dal cokoliv, jen aby nemusel trávit zbytek léta se svými nesnesitelnými příbuznými, kteří ho neměli rádi.

Jak se nakonec ukázalo, Hagrid nebyl žádný lhář. Poloobr zavedl Harryho přímo na Příčnou ulici na – doslova – magický nákup. Jejich první zastávkou byla Gringottova banka, kde Harry zjistil, že mu rodiče odkázali značnou sumu kouzelnických peněz, o čemž by se asi nikomu z nás ani nesnilo. O to neuvěřitelnější to muselo být pro Harryho, který do té doby neznal nic jiného než obnošené a pytlovité oblečení po Dudleym a život v přístěnku pod schody. Dalším narozeninovým zážitkem bylo pořízení kouzelnické hůlky u Ollivandera. A při této příležitosti dostal i narozeninový dárek. Hagrid ho při odchodu překvapil nádhernou sovicí sněžnou, kterou Harry pojmenoval Hedvika.

Harryho dvanácté narozeniny se rozhodně neřadí mezi ty, na které s láskou vzpomíná. Nejenže mu strýc ani teta nic nedali, na což už si za ty roky zvykl, ale nepřišlo mu ani jediné přání od jeho nejlepších přátel, Rona, Hermiony a Hagrida. Když už se smířil s tím, že na něj všichni zapomněli, objevil se záhadný domácí skřítek Dobby. Jeho úmyslem bylo uchránit Harryho před nebezpečím v Bradavicích. Proto mu schoval dopisy od kamarádů, aby si Harry myslel, že na něj zapomněli a on se tam už nikdy nechtěl vrátit. Harryho to však naopak rozčílilo a Dobbyho varování si nevzal k srdci. Skřítek se tak vynasnažil Harrymu pohrozit ještě jinak – kouzlem shodil na zem sladký pudink, který teta Petunie vytvořila, aby to vypadalo, že za to může Harry. Mladý čaroděj si tak vysloužil kromě hněvu strýce Vernona i dopis z Ministerstva kouzel o porušení pravidla kouzlení mimo školu, naštěstí pro něj to bylo jen napomenutí. Vše špatné se nakonec v dobré obrátilo, a tak si už za pár dní užíval léto u Weasleyů.

Na své 13. narozeniny byl Harry opět u Dursleyů a tentokrát mu přišly dokonce i nějaké ty dárky přátel už v předvečer jeho narozenin. První dárek mu přinesl Errol, stará sova Weasleyů. Byl to balíček v hnědém obalu, pod nímž byl ještě zlatý papír. V něm Harry našel své úplně první narozeninové přání, které kdy dostal. K přání byly přiloženy ještě dopis a výstřižek z Denního věštce, ve kterém se psalo o tom, že Ronův táta, Arthur, vyhrál velkou cenu a také to, že celá rodina pojede za synem Billem do Egypta. Výstřižek obsahoval ještě fotografii rodiny z Egypta. K tomu všemu dostal Harry dárek, kterým byl kapesní lotroskop sloužící k rozpoznání nedůvěryhodných lidí.

Druhým dárkem byla sada na údržbu košťat a dopis od Hermiony. Poslední balíček byl od Hagrida. V něm Harry našel knihu Obludné obludárium se vzkazem, že se mu dárek bude hodit v nadcházejícím školním roce. Dále Harrymu přiletěla sova s přihláškou o možnosti účasti na výletu v Prasinkách. Harry samozřejmě doufal, že mu ho Dursleyovi podepíšou, to se ale nestalo. Nicméně se mu ve slavnostní den nešťastnou náhodou povedlo nafouknout sestru Vernona, tetičku Marge, čímž si vysloužil další příval strýcova hněvu. Nakonec odešel z domu. Čirou náhodou se mu povedlo přivolat záchranný autobus, který ho odvezl do Děravého kotle, kde už ho čekal ministr kouzel Kornelius Popletal.

Ke čtrnáctým narozeninám si Harry mohl vychutnat rovnou čtyři fantastické dorty od Rona, Hermiony, Hagrida a Siriuse. Zatímco k patnáctým narozeninám dostal čokoládu z Medového ráje od Rona a Hermiony, ale tu vzteky zahodil, protože byl naštvaný, že bude neoprávněně vyloučen z Bradavic.

Šestnácté narozeniny se slavily v Doupěti. Klidnou atmosféru ovšem přerušila zpráva Remuse Lupina o tom, že bylo nalezeno tělo Igora Karkarova. Bill se připojil s tím, že byl smrtijedy unesen Florean Fortescue, zmrzlinář na Příčné ulici. Tragickou atmosféru završil Arthur Weasley oznamem, že se pohřešuje pan Ollivander. Konverzaci musela ukončit paní Weasleyová konverzaci.

K sedmnáctým narozeninám, které znamenají u kouzelníků plnoletost, dostal Harry od Rona knihu Dvanáct absolutně spolehlivých způsobů, jak okouzlit čarrodějky. Pan a paní Weasleyovi obdarovali Harryho hodinkami, což – jak paní Weasleyová poznamenala – je nepsaná tradice u kouzelníků při dosažení plnoletosti. Od Hermiony obdržel Harry nový lotroskop, od Billa a Fleur kouzelnou břitvu, od Delacourových bonboniéru a nakonec obrovskou krabici nejnovějšího sortimentu Kratochvílných kouzelnických kejklí od Freda a George. Nakonec dostal dárek i od Ginny. Byl to polibek. Lepší dárek si snad ani nemohl vysnít. Den skončil večeří, kterou ovšem přerušil až příchod ministra kouzel. Dorazil s poslední vůlí Albuse Brumbála. Jeho úmyslem bylo ale také získat Harryho podporu, to se mu ale nepodařilo.

Takové byly Harryho narozeniny, které jsme s mladým čarodějem prožili v knihách. Oslavte je s ním i dnes, ať už pouhým přípitkem na jeho zdraví, nebo třeba upečením Hagridova dortu. „Všecko nejlepčí, Harry!“
