od Acalanthi Určitě to znáte. Opět přichází nový rok, ke kterému upínáme svůj zrak v naději, že se v něm stane něco výjimečného. Na jeho prahu se občas neubráníme hodnotit i události, úspěchy, ale i nedosažené cíle z uplynulého roku. A tady občas zjistíme, že náš život potřebuje změnu. Anebo jen trochu nakopnout a probudit se. Proto si někteří lidé dávají novoroční předsevzetí s nadějí, že až s nim „zítra“ začnou, bude všechno o fous lepší. Je to jakýsi druh mudlovské magie, která se má splnit s vyslovením zaklínadla „zítra“ – nebo „v pondělí“, to je jedno. Prostě to bude (snad) fungovat někdy v budoucnu…
Možná jste teď trochu znejistěli a ptáte se sami sebe, jestli se někdy Harry nebo jeho přátelé zmínili o nějakých svých novoročních předsevzetích. Máte pravdu. Nezmínili. Dokonce ani nevíme nic o tom, zda kouzelníci slaví příchod Nového roku. Všimli si toho vůbec někdy? Záleží jim na změně letopočtu? Ovšemže. Jinak bychom nevěděli, že první skřetí povstání se odehrálo roku 1612 anebo že Skoro bezhlavý Nick zemřel roku 1492. Nakonec, všichni kouzelníci slaví své narozeniny, a musí tedy vědět, že se nenarodili v jeden a ten stejný rok.
Přesto se zdá, že kouzelníci nemají ve zvyku slavit Silvestra. To ale neznamená, že by si nemohli dávat novoroční předsevzetí. Třeba si je naši hrdinové prostě jen nechávají pro sebe a raději se o nich s nikým nesdílejí. A možná pro to mají dobrý důvod…
Vzhledem k tomu, co víme o Harryho „pestrém“ životním stylu u Dursleyových, předsevzetí typu „od zítřka začnu hubnout“ by bylo poněkud směšné. Cvičení a posilování k získání postavy snů je u Harryho také ztráta času. Vždyť děvčata se na něj lepila permanentně jako lesní smůla. To se tak někdo má, co? My ostatní se v noci budíme z nočních můr s rotopedy a zeleninou…
A přece by se našlo něco, co bychom měli Harrymu – vlastně, co by si měl Harry sám sobě vytknout. Jestlipak mu vůbec něco říká školní řád? Četl ho někdy? Pravděpodobně ano, když sám moc dobře věděl, že ho (pravidelně) porušoval. Takže, Harry, chtělo by to zapracovat na větší sebekázni a úctě ke školním řádům.
Ron Weasley na tom se školním řádem nebyl o moc lépe. I nad ním se tedy vznáší varovný prstík a doporučení, aby se zamyslel nad tím, kolika lidem ve své rodině by mohl ušetřit nervy. Rozhodně by mu také neuškodilo, aby si konečně přečetl Dějiny bradavické školy, jak už mu Hermiona několikrát důrazně doporučovala. Tím by ušetřil nervy hlavně své budoucí manželce, která s ním nepochybně stráví řádku let. Bylo by jistě nepříjemné poslouchat celý život dokola a dokolečka: „Proboha, copak ty vůbec nečteš?!“
A když už jsme u Ronovy drahé choti, jistě by si měl dát další předsevzetí spojené s Hermioniným zájmem, S.P.O.Ž.Ú.S.em. Určitě by nebylo na škodu přečíst si minimálně jeho stanovy. Možná by pochopil, o co tam vlastně „gou“. Přeci se říká – „čtení tě mění“.
Hermiona Grangerová je učebnicový příklad vzorné studentky. Koneckonců, je to i její diagnóza, kterou jí nikdo neodpáře. Takže jestli pro ni existuje nějaké naprosto nevhodné předsevzetí, pak je to více se učit. I když, jak Hermionu známe, ona by si to předsevzetí přesto neodpustila. A abychom v tom Hermionu skutečně poznali, přihodila by k tomu i přečtení mnoha velkých a náročných knih navíc. S důrazem na slovo „mnoho“. Takže knižní výzva, jak ji známe z internetu.
Podle našeho názoru by si však měla dát přesně opačné předsevzetí a trochu zvolnit. Více relaxovat a užívat si života. Vždyť, nepřipadá vám Hermiona pořád dost napnutá a našlápnutá? Chtělo by to více uvolnění a přestat se brát tolik vážně. Možná by si v rámci tohoto předsevzetí mohla dát také famfrpálovou výzvu a relaxovat právě při této hře s hlavou v oblacích. A to by ocenil zase její budoucí manžel…
Zamysleme se teď nad tím, jak by to mohlo vypadat v Brumbálově mysli. U tohoto moudrého, respektovaného, ale zároveň trochu dětinského dědečka si dokážeme představit, že by si jen tak z legrace (i když naprosto vážně) sem tam dal nějaké to předsevzetí. Rozhodně by nebylo od věci si slíbit, být trochu více upřímnější a v řeči také přímější, zvláště pak k Harrymu. Možná by ten kluk pak nedostával od svého osudu tolik na frak. A když už jsme u toho, bylo by vhodné naučit Harryho v novém roce také více náročnějších a potřebných kouzel k boji…
A co Lord Voldemort? Představa, že si každý rok dává novoroční předsevzetí je, pravda, trochu groteskní. Své plány uskutečňuje pokud možno hned a bez odkladu. Ale možná by mu přeci jen neuškodilo zastavit se a trochu se zamyslet – nad tím, jak jsou hvězdy na noční obloze krásné, jak si lidé projevují lásku, drží se za ruce u jezírka při západu slunce, a jak silné a hřejivé dokáže být lidské obětí. Nebylo by príma vidět Voldemorta ruku v ruce s nějakou ženou? Neříkejte, že byste nevěděli o nějaké vhodné partnerce přesně pro něj. Napadlo vás to samé, co nás?
Draco Malfoy toho pochytil od svého otce zjevně dost, mimo jiné i jistou dávku arogance a pohrdání mudly. A právě tady by u sebe mohl začít. Sice nepochybujeme o tom, že jeho přání jsou poněkud jiného rázu, než takové, jaké bychom mu přáli my; například být dědicem Salazara Zmijozela a otevřít Tajemnou komnatu. Anebo si předsevzít, že udělá vše pro to, aby toho protivného Pottera konečně vyloučili ze školy. My navrhujeme naopak si osvojit trochu slušnosti a respektu k druhým lidem. O Potterovi nemluvě… A také by se měl naučit něco o fair play.
Napadá nás, že jistá předsevzetí by si měla dát také profesorka Umbridgeová. Kdybychom k ní chtěli být empatičtí, poradili bychom jí veselé koťátko do nového roku – hlavně ne na stěnu, tam už jich mňouká ažaž! Rozhodně by to chtělo také změnit barvu kostýmku. Například černá sluší každé ženě. Ovšem žlutá by jí mohla sedět jak na těle, tak i na duši; kapka mrzimorské povahy by jí jistě neuškodila. A co by studenti mohli ocenit, tak příslib změny v učebních metodách. Také by u toho mohla přestat kvákat, pak by se možná i lépe poslouchala…
Nakonec by nás zajímala předsevzetí školníka Arguse Filche. Co takhle skoncovat s tou zapšklostí, nasadit úsměv, učesat vlasy, hodit se trochu do gala a změnit přístup k dětem, které beztak potkává denně. Umíte si představit, že máte averzi k dětem, pracujete ve škole a přitom se vám zvedá tlak kdykoliv na nějaké dítě narazíte? Nejspíš proto má Filch neustále nasazený svůj škleb. No tak, pane školníku, nedělejte si dobrovolně vrásky a rozehřejte své srdce!
Jsme si jistí, že vás napadá ještě řada dalších osobností z kouzelnického světa, které by si mohly dát novoroční předsevzetí. Kdo by to byl a jaká předsevzetí by si mohl dát? Zkuste se nad tím sami zamyslet a třeba se o to s námi podělit do komentářů.
Šťastný Nový rok!
Poznámka: V tomto článku vzpomínáme na všechny uvedené postavy ještě za jejich školních let, případně za jejich života.
