V prosinci se uskutečnila valná hromada České asociace famfrpálu (ČAF), na které byla novou prezidentkou asociace zvolena Nikki Severin. Nikki objevila famfrpál teprve před rokem a půl. Za tu dobu stihla hrát za Prague Pegasus na European Quidditch Cup (EQC), za český národní tým na European Games a byla i na dalších turnajích. Je odrážečka, chytačka a její spoluhráči si ji zvolili za kapitánku Prague Pegasus.

Kdy ses rozhodla stát se prezidentkou?

Ten nápad vznikl asi ve Varšavě na EQC, možná tak trochu jako vtip, a postupně jsem si to nechala rozležet v hlavě, takže je těžké říct, kdy jsem se rozhodla kandidovat, ale myslím si, že někdy v létě. S Ondrou, předchozím prezidentem ČAFu, jsem se o tom snažila mluvit hned. Nejsem ten člověk, který by tajnůstkařil a pak by to vytáhl zpod stolu: „Tak fajn, já teď budu kandidovat, vy jste o tom nikdo nevěděli, haha.“ To by nebylo fér. Doufám, že tenhle přístup bude základem dobrého vztahu mezi starým a novým vedením.

Nová prezidentka Nikki se objímá s bývalým prezidentem Ondrou.
Zdroj: Česká asociace famfrpálu FB

Co tě motivovalo ke kandidatuře?

Motivovalo mě to, že jsem viděla, že ČAF má nějaké problémy, které jsem si myslela, že by se změnou vedení mohly vyřešit. Ne že by předchozí vedení odvádělo špatnou práci, to v žádném případě, ale spíš jsem si myslela, že jako někdo, kdo není ve famfrpálu tak dlouhou dobu, mám na věci trochu jiný pohled. Ale otázkou je, jak dlouho mi to vydrží.

Jaké změny plánuješ?

Hlavně plánuju co nejvíc rozšířit tým ČAFu, ale celkově ten tým lidí, protože si myslím, že té práce je tam strašná spousta a minulé vedení tím bylo zavalené. Je to jedna z klíčových záležitostí, a když se ty povinnosti rozdělí mezi co nejvíc lidí, tak potom nebudou tolik demotivovaní tím, že tomu musí obětovat spoustu času.  Uvidí, že budou mít jeden úkol, který má jeden jasný začátek s jasným cílem.

Jak to tedy plánuješ rozdělit, které nové funkce vymyslíš?

Tak samozřejmě výkonný výbor zůstane tak jako doposud, prezident, dva viceprezidenti, manažer PR, manažer IT.  A já bych hrozně chtěla, abychom se začali více inspirovat u těch úspěšných famfrpálových zemí, jako jsou třeba Polsko, Německo a podobně. Ti samozřejmě mají větší hráčskou základnu, daleko víc lidí, ale myslím, že tam jsou prvky, které se dají zavést i u nás. Například někdo, kdo si vezme na starost rozvoj kidditche (pozn. red: kidditch je dětský famfrpál), a může začít i jenom tím, že přeloží pravidla. Potom bych hrozně chtěla, aby se někdo věnoval jenom rozhodčím, aby se někdo věnoval jenom zlatonkám, aby byli lidi, kteří budou jenom pomáhat s fundraisingem na mistrovství světa. Ale jsou i lidi, kteří ve famfrpálu v Česku působí delší dobu a mají přehled o tom, co by se mělo dělat. Já si v tomhle nechám poradit i od starého vedení, myslím si, že na to mají dobrý názor, ale že se jim kvůli nedostatku času některé věci nedařilo realizovat.

Nové vedení ČAFu zleva: viceprezident Matúš Szabó. prezidentka Nikki Severin a viceprezident Radek Barvíř.
Zdroj: FB Česká asociace famfrpálu

Jak jsi spokojená s tím, že Matúš, který kandidoval proti tobě, se nakonec stal viceprezidentem?

Já jsem tomu strašně ráda. Je to něco, co mě předtím, než s tím přišel, ani nenapadlo. Matúš fakt odvedl dobrou práci na letošním mistrovství, od loňska to byl obrovský krok vpřed. Zároveň jsem ráda, že si vzal na starost roli pokladníka, protože finance jsou vždycky oříšek.

O co všechno se asociace vůbec stará, co zařizuje?

Asociace zajišťuje komunikaci s Quidditch Europe a International Quidditch Association, rozvoj famfrpálu z hlediska herní úrovně a z hlediska povědomí o sportu, stará se o to, aby fungovala reprezentace, výjezdy národního týmu, MČR a spoustu dalšího. Všechno to stojí na projektech. Na valné hromadě se řešily všechny projekty, které se dokončily i které se nedokončily. Spousta z nich jsou projekty, které se budou opakovat, jako třeba mistrovství republiky. Potom také zařizujeme všechno papírování, kterého v zapsaném spolku rozhodně není málo.

Nikki letos poprvé hrála na českém mistrovství za Prague Pegasus. Loni ještě nemohla ze zdravotních důvodů, a tak se starala jenom o střídačku.
Zdroj: Tomáš Krabač

Co jsou ty nedokončené projekty?

Hlavně budeme potřebovat pracovat na webových stránkách, to bude asi jeden z větších projektů. V současnosti správa toho webu není jednoduchá a podle toho, co říkala Maruška – bývalá manažerka PR – webové statistiky jsou ohromně důležité pro PR. Na tom bude pracovat Ivo, nový manažer IT, který s tím má spoustu zkušeností. Dalším projektem je například kidditch, který bychom se měli snažit taky rozjet, protože vychovávání dalších generací famfrpálistů je z dlouhodobého hlediska jedna z nejdůležitějších věcí. A pak se samozřejmě budeme snažit dostat národní reprezentaci na světový pohár.

Letos se bude konat světový pohár v Richmondu v USA a ty rozjíždíš fundraising, aby tam mohlo jet i Česko. Jak to s tím vypadá?

Momentálně víme, že je dostatečný zájem na to, abychom měli motivaci se snažit ty finance získat. Rozjíždíme kampaň na HitHitu, paralelně s crowdfundingem nám pojede vyjednávání evropských, případně českých dotací. Pokud dáme finance dohromady, tak může jet tým. Zároveň se budeme snažit najít sponzora v korporátních řadách.

Většinou hraje odrážeče, ale na European Games zkoušela poprvé hrát chytače.
Zdroj: Tomáš Krabač

Kolik financí je potřeba?

V dotazníku podle Radkovy super analýzy je, že zájem (hrát v USA) by mělo asi 16 lidí, kteří by si to zaplatili celé nebo z větší části. My předběžně počítáme s nějakými 30 000 Kč na člověka, a když se nám povede najít výhodné letenky, tak se to dá srazit někam přes 20 000 Kč. To je potom už otázka, kolik nás bude stát doprava, jestli na turnaji bude pro nás povinně ubytování nebo jestli si budeme moct zařídit nějaké Airbnb (pozn. šéfr.: Airbnb zprostředkovává pronájem ubytování u hostitelů). Úplně se to teda teď říct nedá, je to někde mezi 22–30 tisíci Kč na člověka. Každopádně cíl toho fundraisingu je, že kdyby se nám povedlo vybrat 200 až 250 tisíc Kč, tak je to super.

Jak si ty myslíš, že se to povede?

Já jsem optimista, já si myslím, že když se do toho obujeme, máme šanci. Máme skvělý sport, máme atraktivní lokalitu a podle mě ta základna fanoušků už tu nějaká taky je. I kdyby to třeba náhodou nevyšlo, tak už jenom to, že náš tým má možnost jet na mistrovství světa do Ameriky, je fakt něco. Tímhle se dostaneme ještě víc do povědomí. Spousta lidí si nedokáže představit, že ve famfrpálu máme i formální soutěže a má to strukturu, že to není jenom parta lidí, kteří si hážou míčem někde na louce. Už je to opravdu sport na nějaké úrovni, kam se dostal za čtrnáct, patnáct let.

Ty jsi měla nápad i na nějaký exhibiční zápas se Slovenskem, jak to s tím vypadá?

Můj nápad byl takový, že bychom sehráli se Slovenskem nebo nějakou jinou zemí zápas. Ono se Slováky by to fungovalo koncepčně nejlíp. Nebylo by to jenom o tom, kdo vyhraje, ale o tom, koho fanoušci nejvíc finančně podpoří, aby mohli jet právě na mistrovství světa. Ale určitě je to něco, co bychom mohli zkusit i s nějakou jinou zemí. Ono po nás, asociaci, už teď chtějí Slováci i Poláci, abychom si s nimi co nejdřív zahráli nějaké přáteláky. Takže to je něco, co začneme řešit po Novém roce.

(pozn. red: Přátelský exhibiční zápas se bude konat tuto neděli v Brně. – odkaz na ČAF FB)

Ty ses do toho prezidentství pustila vlastně nedlouho potom, co jsi porazila rakovinu prsu. Jak ti s tím pomohl famfrpál?

Úplně neskutečně moc. Asi to bylo hlavně tím, že jsem měla pocit, že jsem se strašně změnila. Najednou z člověka, který byl schopen zaběhnout maraton, několik Spartanů v kuse, z člověka, který si o sobě myslel, že docela dobře vypadá, tak najednou moje sebevědomí šlo docela úplně do háje. Ale lidi se pořád se mnou bavili stejně, nikdo se se mnou nebavil jako v rukavičkách a pořád ve mně viděli toho stejného člověka. Vždycky jsem mohla za někým přijít, byla jsem součást týmu, i když jsem nemohla hrát nebo trénovat. Pak to dopadlo tak, že čtyři týdny po operaci, když jsem měla být šest týdnů v naprostém klidu, jsem to už nemohla vydržet a jela jsem na EQC.

A dva měsíce na to jsi hrála i na European Games, kde na tebe čekalo další překvapení…

Já jsem vlastně vůbec nevěděla, že se bude něco dít, a nakonec jsem od organizátorů dostala dva obrazy. Na jednom byla moje fotka z nároďáku, na něm byl popisek „I beat cancer and gained bludger control“, což je úplně strašně krásné. Pak jsem dostala druhý obraz, na kterém byly fotky národních týmu, dobrovolníků, a každá z těch fotek měla nějakou zprávu. Bylo to moc hezké a další důvod ten sport a tu komunitu bezpodmínečně milovat a dalo mi to další impuls, proč bych se chtěla co nejvíc angažovat v tomhle sportu, protože si myslím, že jsem dělala spoustu sportů, dlouhou dobu jsem hrála závodně házenou, závodně jsem tancovala a nikde není ta komunita taková jako ve famfrpálu. To je prostě něco naprosto nepopsatelného a nedá se to nahradit ničím jiným.

Není divu, že porazila rakovinu. Kdo by se jí nebál, když má v ruce potlouk?
Zdroj: Tomáš Krabáč

Osobně se budete moci potkat s Nikki už tuto sobotu v Brně při zápasech proti Slovensku. Ale pozor, ať vás netrefí potloukem!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..