od FildasKirk Kdybyste dělali jejich práci, taky byste byli kolegové, se kterými by nikdo nevycházel.
Jistě, většina členů bradavického učitelského sboru, se kterými jsme se v knihách setkali, se zdála být skvělou společností – Filch, Prýtová, Brumbál? S těmi bychom si rádi sedli a popovídali nad sklenkou máslového ležáku (pozn. překl.: myslím, že tady udělali na Pottermore chybu a chtěli místo Filche napsat Kratiknota, angl. Flitwick, protože si neumím představit, kdo by chtěl jít na jedno s Filchem). Avšak během jeho času v Bradavicích se Harry Potter setkal s mnohými zaměstnanci školy, kteří byli mrzutí, zlí, výbušní a pomstychtiví. Z Harryho úhlu pohledu pro toto jejich chování nebyl důvod, ale když se nad nimi zamyslíme, tak pro ně a jejich chování lze najít jisté pochopení.
Pozn. překl.: jelikož jsem sám učitel, ano, zcela je chápu.
Argus Filch
O tom, že Argus Filch bere některé věci až příliš vážně, nemůže být pochyb. Nehodláme obhajovat jeho touhu po znovuzavedení tělesných trestů. Jeho permanentně špatná nálada je ale lépe pochopitelná a obhajitelná. Uvažme: za prvé, Filch jako školník je patrně sám na celý hrad – nemá nikoho, kdo by mu pomáhal. A za druhé, hrad je školou pro kouzelníky; je už tak složité uklízet po normálních teenagerech, ale ti alespoň nemají bomby hnojůvky.
Nezapomeňme také, že Filch je moták, takže nejenže musel sledovat, jak se žáci učí magii, ale on sám nemohl použít žádná kouzla, která by mu úklid po těchto žácích usnadnila. A když Fred s Georgem proměnili jednu chodbu v bažinu, musel Filch studenty převážet. Na jednoho člověka toho bylo opravdu moc.
Madam Pomfreyová
Jakožto školní ošetřovatelka se madam Pomfreyová potýkala se všemi možnými zdravotními neduhy kouzelnického světa, i těmi, které si studenti způsobili úmyslně (jako třeba pokus odčarovat si akné z obličeje) nebo vydávat lektvar na uklidnění během zkouškového období. Až s Harryho příchodem do Bradavic nabraly její povinnosti plné obrátky: dorůstání kostí, útok hipogryfa a zkamenělé oběti baziliška, které zabraly téměř všechna lůžka. Sama to shrnula trefně:
Madame Pomfreyová prohlédla Harrymu rameno a celou dobu nazlobeně reptala: „Loni to byli mozkomorové, letos draci; to bych ráda věděla, co si vymyslí příště?…
Harry Potter a Ohnivý pohár
Madam Pinceová
I v mudlovských knihovnách jsou jistá pravidla, která se mají dodržovat. Většina knihovníků by zcela nepochybně byla rozčilená na každého studenta, který by byl v knihovně hlučný, psal do knih nebo si značil stránky oslíma ušima… a madam Pinceová nebyla žádnou výjimkou. Bradavická knihovna byla koneckonců určena všem, kdo hledají znalosti. A kdybychom byli na jejím místě, asi bychom se také zlobili, vzhledem k tomu, jak se někteří studenti chovali.
Madam Pinceová ovšem nechránila jen knihy. Některé obsahovaly velice nebezpečné znalosti, takže chránila vlastně i samotné studenty. Právě kvůli tomu existovalo oddělení s omezeným přístupem – ačkoliv nazývat tuto část knihovny právě takto, „s omezeným přístupem“, nebyl asi nejlepší nápad, jak studentům zabránit, aby si do této sekce nepřišli pro nějaké lehčí čtení na volné chvíle. A tím hůře pro tu nebohou knihovnici, která se snaží udržet všechny v bezpečí (a tichosti).
Profesorka McGonagallová
Pokud jde o studenty své vlastní koleje, pak byla profesorka McGonagallová tou nejpřísnější učitelkou v Bradavicích, jak často dokazovala srážením nebelvírských bodů. Ačkoliv jí nebylo cizí obejít pravidla, jako když dovolila Harrymu hrát famfrpál, ještě než dosáhl povoleného věku, McGonagallová byla jinak neoblomná. Občas se zdálo, že Harry se více obával jejího chladného, kontrolovaného hněvu, nežli samotného Voldemorta, zejména udělal-li právě něco velice hloupého nebo nebezpečného. Jako třeba když se dopravil do školy létajícím autem místo toho, aby odjel bradavickým expresem.
Musíme si ale uvědomit, že McGonagallová byla vždy pod značným tlakem, zejména během událostí blížícího se Voldemortova návratu a po něm. Studenti, které měla na starosti, byli vystaveni nesmírnému nebezpečí, a navíc, po Brumbálově útěku v Harryho pátém ročníku, musela navíc ještě trpět zvůlí profesorky Umbridgeové. Když toto uvážíme, je vlastně zázrak, že vůbec kdy měla pohodový den.
Profesor Snape
Jak víme, profesor Snape byl velmi konfliktní muž – a je to příšerná nehoráznost, že se jeho chování v hodinách lektvarů nikdy formálně neřešilo. Obzvláště k Harrymu se choval špatně už od jeho první hodiny lektvarů, což, jak jsme se později dozvěděli, bylo zapříčiněno kombinací zášti způsobené šikanováním Snapea ze strany Harryho otce Jamese (kterému je Harry fyzicky velice podobný) a zármutkem nad smrtí Harryho matky Lily. Snapeovy mnohé potlačované city se projevily v jeho krutopřísném stylu výuky. Tudíž Harry, Ron a Hermiona nesnášeli profesora Snapea hned od jejich prvního ročníku a nebylo pro ně příliš těžké si domyslet, že právě on chce Harryho zabít (což se ukázalo být jen omylem). V druhém roce pak zase věřili, že je to Snape, kdo se pokouší otevřít (nebo pomoci otevřít) Tajemnou komnatu, ale i to se ukázalo jako chybná dedukce.
Nakonec jsme zjistili, že Snape je dvojitým agentem pro Fénixův řád a špehuje pro něj Voldemorta. Jeho život byl v každém okamžiku v ohrožení a jeho jediná láska byla již dávno po smrti.
Je docela možné, že Snape nebyl od okamžiku, kdy sám nastoupil jako student do Bradavic až do své smrti, nikdy šťastný. Proto zřejmě ty jeho bezohledné srážky kolejních bodů, vyhrožování Nevillovu žabákovi a nazývání Hermiony „nesnesitelnou šprtkou“. Takovéto chování nelze odpustit, ale aspoň víme, proč byl takový, jaký byl.
Zdroj: https://www.pottermore.com/features/the-grumpy-hogwarts-staff-members-we-can-kind-of-relate-to
