Je to ten, kdo by vás nadopoval cukrem, s radostí vám pomohl postavit na zahradě kůlnu a v první řadě, by vedl váš famfrpálový tým k vítězství… nastal čas vzdát hold Oliveru Woodovi.

Zdroj: film Harry Potter a Kámen mudrců

Král motivačních proslovů

Existuje-li jen jedna jediná věc, kterou jakožto zapálení fanoušci milujeme, pak je to stará dobrá motivační řeč. Skvělá na vyburcování morálky, když jsou ostatní na dně, zlepšení nálady a – vyžaduje-li to situace – k odvedení pozornosti. Harry má rozhodně s těmito případy zkušenosti a sám několik motivačních řečí pronesl.

Jednoznačným mistrem inspiračních řečí, nebo přinejmenším prostě řečí, byl ovšem Oliver Wood, nadšený famfrpálový kapitán a ještě zapálenější mluvčí. A zapáleným myslíme „ukecaný“. V průběhu svých bradavických let se Oliverovi podařilo svými dobře míněnými, avšak suše a nudně podanými řečmi uspat nejednoho svého spoluhráče, ale my mu odpouštíme, neboť on už je zkrátka tak rád přednáší.

„Umíme Oliverovu řeč nazpaměť,“ vysvětloval Harrymu Fred, „poněvadž jsme byli v mužstvu už loni.“
„Nechte si to, vy dva,“ okřikl je Wood. „Tohle je nejlepší mužstvo, jaké Nebelvír má po kolika letech. Říkám vám, že dneska vyhrajeme!“

Harry Potter a Kámen mudrců

Oliver byl taktéž ochotný udělat pro vítězství svého týmu skutečně cokoliv, jako třeba pravidelně vstávat s rozbřeskem, aby své hráče pořádně připravil do akce, respektive aby mohl mít nechutně brzký trénink. Sám Harry byl mírně znechucen Oliverovou ranní energičností, a to byl zocelen roky strávenými spaním v přístěnku pod schody.

„Olivere,“ zasténal Harry. „Vždyť sotva začalo svítat.“
„Jistěže,“ přisvědčil Wood. Byl to statný dlouhán ze šestého ročníku a oči mu v tu chvíli zářily ztřeštěným nadšením. „To je součást našeho nového tréninkového programu. Vstaň, vezmi si koště a jdeme,“ řekl dobromyslně. „Žádné jiné družstvo ještě trénovat nezačalo, letos do toho jdeme první…“

Harry Potter a Tajemná komnata

Zaujatý hráč a kapitán

Zdroj: WizardingWorld.com

Od kapitána kolejního famfrpálového týmu se očekává, že bude vynikajícím hráčem, a Oliver rozhodně nezklamal. Po Bradavicích se stal členem záloh profesionálního mužstva, Puddlemerských spojenců, a lze předpokládat, že své šílené ambice přenesl i na tuto svoji pozici.

Jeho kapitánství bylo pociťováno jeho nástupci ještě roky po jeho odchodu. Angelina Johnsonová byla nejednou označena jako ztělesnění Oliverova šíleně soutěživého ducha. Koneckonců Oliver byl skvělý kapitán, a tak není divu, že se jej Angelina snažila v kategorii nadšení plně nahradit.

„Tak za ní honem běž a pěkně ji popros, jestli by tě na pátek neuvolnila,“ nařídila mu vztekle Angelina, „a je mi úplně jedno, jak si to zařídíš. Řekni jí třeba, že Ty–víš–kdo je jen výplod tvé fantazie, ale hlavně koukej přijít!“
Prudce se otočila na podpatku a odběhla.
„Tak mám dojem,“ obrátil se Harry k Ronovi a k Hermioně, když vcházeli do Velké síně, „že bychom se měli zeptat Puddlemerských spojenců, jestli se Oliver Wood na některém z jejich tréninků nezabil, protože se mi zdá, jako by do Angeliny vstoupil jeho duch.“

Harry Potter a Fénixův řád

Oliver byl prakticky v sedmém nebi, když profesorka McGonagallová oznámila, že i přes pokračující útoky na studenty v průběhu děje Tajemné komnaty zůstanou Bradavice otevřeny. Spousta studentů ji nenechala dokončit větu a vykřikovali, že se vrátil Brumbál, nebo že profesoři chytili zmijozelova dědice. Takže samozřejmě to byl Oliver, který s nadšením jemu vlastním vykřikl, že famfrpál se opět rozjíždí.

Věrný až příliš

Zdroj: film Harry Potter a Kámen mudrců

Oliverova věrnost byla jasně zřetelná díky jeho závratnému zápalu a starosti o jeho tým. Jeho lehce nevhodné budíčky a nekonečné proslovy jsou toho jasným důkazem, avšak nejvíce z něj vyzařovala láska k famfrpálu. Je-li možné vměstnat ducha Bradavic do osoby, pak Olivera si lze jako takové ztělesnění představit. Není proto divu, že pro něj měla profesorka McGonagallová jistou slabost.

Jeho věrnost Bradavicím a přátelům jsme ovšem mohli vidět i po jeho studentských letech, když v Relikviích Smrti přišel svoji alma mater bránit . Ne každý tak učinil, ale s jeho cítěním pro týmovou hru není žádným překvapením, že přišel svoji obleženou školu chránit .

Zdroj: film Harry Potter a Tajemná komnata

Kromě svého bezedného nadšení je Oliver také skutečně zásadovým zastáncem dodržování pravidel a fair play. Za svého kapitánování nikdy nedovolil svým hráčům jakkoliv podvádět nebo faulovat – na rozdíl od jistého nejmenovaného týmu (nebudeme adresní, ale Z jako zelená pro ně něco znamená).

„Zlatonku chytil Diggory, vysvětloval George. „Těsně po tom, co jsi spadl. Nevšiml si, co se stalo. Když se pak ohlédl a viděl tě ležet na zemi, pokoušel se to vzít zpátky. Chtěl, aby se konal nový zápas. Jenže vyhráli spravedlivě a podle pravidel… to uznává dokonce i Wood.“

Harry Potter a Vězeň z Azkabanu

Když Harry spatřil skupinu mozkomorů a spadl z koštěte, chytil Cedric Diggory Zlatonku, nicméně šlechetně nabídl opakování zápasu. Oliver však, vědom si toho, že Cedric zvítězil férově, nabídku odmítl. Což, jak je zapotřebí uznat, byl velice čestný krok od skutečně poctivého hráče.

Zdroj: https://www.wizardingworld.com/features/unsung-heroes-oliver-wood

FildasKirk

Zpočátku, ovlivněn heroickým obdivem k Harrymu, jsem se považoval za Nebelvíra. Později jsem si uvědomil, že bezhlavě se vrhat do šílených dobrodružství na mě vůbec nesedí – a přiznejme si i s rozmyslem se vrhat do šílených dobrodružství by bylo na pováženou. Naopak, dvakrát měř, jednou řež, ale nejprve si o tom třikrát něco nastuduj je více můj styl. Takže jsem Havraspár a kdo mě označí za Nebelvíra, bude mu po odečtení kolejních bodů udělen trest naučit se nazpaměť Dějiny Bradavic. Prý je to prima lehké čtení před spaním.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..