od FildasKirk I přes značné množství mudlovských fantazií, které se tímto tématem zabývají, zůstává cestování časem značně omezeným dokonce i v kouzelnickém světě. A ačkoliv je toto téma zahaleno šálem tajemství – zapříčiněno probíhajícím výzkumem na Odboru záhad – zdá se, že i magie má své meze.
Profesor Saul Krákora, který strávil celou svoji kariéru studiem magie času na Odboru záhad, říká o věci toto:
„Na základě našich nejnovějších výzkumů je nejdelší možná doba, kterou může jedinec znovu prožít bez rizika pro cestovatele časem nebo pro čas samotný, přibližně pět hodin. Podařilo se nám uzavřít zpětné jednohodinové kouzlo, které je běžně nestabilní a lépe funguje v uzavřených prostorách, do malých začarovaných přesýpacích hodin. Ty lze nosit na krku a otáčet jimi podle počtu hodin, které chce dotyčný prožít znovu.
Všechny pokusy cestovat časem dále než pět hodin zpět vedly k hrůzným koncům pro dotyčného čaroděje nebo čarodějku. Po mnoho let jsme nevěděli, proč cestovatelé časem, kteří se pokoušeli cestovat na velkou časovou vzdálenost, nikdy nepřežili. Od všech podobných pokusů bylo ale roku 1899 upuštěno, když Eloisie Mintumbleová zůstala po několik dní uvězněna v roce 1402. Zjistili jsme, že během návratu do své současnosti její tělo
zestárlo o celých pět století a takto nenávratně poškozena zemřela v nemocnici u Sv. Munga pár dní poté, co se ji podařilo z minulosti přitáhnout zpět. Co víc, jejích pět dní v daleké minulosti napáchalo značné škody v současnosti změnou životů těch, se kterými se v minulosti setkala, takže
v současnosti zmizelo nejméně pětadvacet potomků těchto osob, protože byli ,odnarozeni´.
Krom toho jsme během oněch dní po záchraně Madam Mintumbleové byli svědky znepokojujících jevů, podle kterých byl tímto narušením zákonů poškozen samotný čas. Úterý následující po jejím návratu do současnosti trvalo celých dva a půl dne, zatímco čtvrtek prosvištěl a skončil během pouhých čtyř hodin. Ministerstvo kouzel mělo s utajením tohoto incidentu plné ruce práce a od té doby byly ohledně studia času zavedeny mnohé zákony a postihy.“
h
Dokonce i užití toho malého množství obracečů času, které má ministerstvo k dispozici, se řídí stovkou zákonů. Ačkoliv nemají tak nebezpečný potenciál jako přeskočení několika století, znovuprožití byť jedné jediné hodiny může mít vážné následky, a proto ministerstvo kouzel vyžaduje pro zapůjčení jednoho z těchto vzácných a mocných předmětů velké množství záruk a dobrozdání. Většinu magické populace možná i překvapí, když zjistí, že obraceče času jsou nejčastěji používané jen pro triviální záležitosti jako je time-management, a nikdy pro větší a významnější účely, neboť, jak Saul Krákora říká: „Stejně tak, jako lidská mysl není schopna pochopit čas, není schopna pochopit škody, které vzniknou, budeme-li se pokoušet zahrávat si s jeho zákonitostmi.“
V současné době je veškerá zásoba ministerských obracečů času zničena následkem boje uvnitř Odboru záhad. Stalo se tak tři roky poté, co bylo Hermioně Grangerové umožněno jeden obraceč používat pro potřeby time-managementu svých bradavických studií.
Názor J. K. Rowlingové
„Do problematiky cestování časem jsem v knize Vězeň z Azkabanu vstoupila poněkud lehkovážně. V žádném případě toho nelituji (Vězeň z Azkabanu je má oblíbená kniha ze série HP), ale otevřela jsem tím pytel s mnohými problémy, protože mohou-li kouzelníci cestovat v čase a napravit své minulé chyby, jak navléci příběh, který měl teprve přijít?
Problém jsem vyřešila ke své spokojenosti v několika fázích. V první řadě jsem nechala Brumbála a Hermionu vysvětlit – s velkým důrazem -, jak je cestování časem nebezpečné, že nikdo nesmí být spatřen, čímž měl být čtenář upozorněn na fakt, že cestování časem s sebou přináší neznámé a nebezpečné následky, a ne jen řešení problémů. Za druhé jsem nechala Hermionu vrátit ten jediný obraceč, který se kdy dostal na půdu Bradavic. A za třetí jsem rozbila všechny obraceče během bitvy na Odboru záhad, čímž byla do budoucna jakákoliv možnost byť jen krátkodobého opakování časového úseku odstraněna.
Toto je jen jeden z mnohých příkladů, kdy si při spisování fantasy povídky autor musí dát pozor, co vynalezne. S každou výhodou totiž obvykle přichází nějaká nevýhoda.“
h
Pozn. překl.: Jak píše sama J. K., protože cestování časem nebylo v Harry Potter univerzu vyloženě prozkoumané do detailu, jsou v článku obrázky i z jiných univerz, které vyobrazují cestování časem a jeho problematiku.
Zdroj:
https://www.pottermore.com/writing-by-jk-rowling/time-turner
