Když se slavná knižní série dočkala filmového zpracování, fanoušci shlédli kromě známých tváří a situací také takové, které na papíře nikdy neviděli. Tady je několik těch, které si scénáristé sami přidali.


Nemotorné potřesení rukou

V Tajemné komnatě (2002) se v Bradavicích na konci školního roku konala obrovská oslava. Bazilišek byl poražen, všichni zkamenělí studenti byli uvedeni opět do původního stavu a Hagrid se vrátil z Azkabanu zpátky. Jak knihy, tak film tuto scénu ukazují stejně radostně, ovšem jedna věc byla jinak –  znovushledání Rona a Hermiony. Celá tato scéna se však v knize nevyskytuje. Trapné ticho a nemotorné podání ruky mezi přáteli je čistě jen výmysl filmu.

Ron a Hermiona si podávají ruce. Zdroj: Film Harry Potter a Tajemná komnata

Nigel!

Náš milovaný Nigel, nevinný studentík Nebelvíru, který se poprvé objevil ve Fénixově řádu (2005), se v knihách vůbec neobjevuje. Tato postava byla scénáristy vymyšlena a stala se svým chováním jakýmsi druhým Colinem Creeveym.

Student Nebelvíru, Nigel. Zdroj: Film Harry Potter a Fénixův řád

Tanec s McGonagallovou

Ve čtvrtém ročníku se při příležitosti Turnaje tří kouzelníků konal vánoční ples. V knihách profesorka McGonagallová o této zábavě studenty pouze informovala, ovšem ve filmu měla o něco aktivnější přístup. Všichni si přece vzpomínáme na okamžik, kdy se rozhodla své žáky učit tančit, a pro krátkou demonstraci si nevybrala nikoho jiného, než nadšeného Ronalda. Inu, jak řekla sama Minerva „v každé dívce je labuť, která se chce rozletět vpřed“.

Ron při tanci s McGonagallovou. Zdroj: Film Harry Potter a Ohnivý pohár

„Hezky, Jamesi!“

Teď něco ze smutnějšího soudku. Když Sirius společně s Harrym bojovali proti smrtijedům v Oddělení záhad na Ministrerstvu kouzel (Fénixův řád, 2007), po jednom velmi zdařilém zaklínadle Sirius pochválil svého kmotřence slovy „Hezky, Jamesi!“ I když tato konkrétní scéna v knihách chyběla, vždycky se v nich vyskytovaly narážky na to, že Sirius v Harrym vidí svého nejlepšího přítele a možná ho také bere spíše jako Jamese, nežli jako zranitelné dítě, kvůli čemuž se často dostával do pře s paní Weasleyovou. Ta pak vše ukončila slovy: „Tohle není James.“ Právě to posloužilo jako inspirace pro ona dvě slova. Pro dvě slova, která Sirius vyslovil těsně před svou smrtí, když na milisekundu zaměnil Harryho za svého zesnulého nejlepšího přítele. Jen dvě malá slova, a mají tolik váhy.

Sirius a Harry při boj se smrtijedy. Zdroj: Film Harry Potter a Fénixův řád

„Ale já jsem vyvolený.“

Harry vždy bral svou popularitu jako nutné zlo, nicméně scéna z Prince dvojí krve (2009) ukázala, že ji dokáže brát i s humorem. Poté, co Harry zjistil, že se mu Romilda Vaneová snažila podstrčit nápoj lásky jenom proto, že ho pokládala za vyvoleného, odpověděl Harry klidně: „Ale já jsem vyvolený.“ I tato scéna v knihách chyběla a je to docela škoda. Vždyť uznejte, že je boží.

„Ale já jsem vyvolený.“ Zdroj: z filmu Harry Potter a Princ dvojí krve

 „A taky z těch klepet.“

Přestože požití Felix Felicis a Harryho následná snaha vymámit z profesora Křiklana klíčovou vzpomínku je stejná jako v knihách, tak ve filmech, ztvárnění účinků lektvaru bylo pouze výsledkem hereckého nadání Daniela Radcliffa. A nutno podotknout, že do celé situace vnesl velmi komické prvky. Ona imitace kusadel a věta „A taky z těch klepet (jsou lidé nervózní)“ byla malým odlehčením jinak pochmurné události. Vždyť pohřeb obrovské akromantule nejednoho zachmuří.

Harry napodobující klepeta akromantule. Zdroj: Film Harr Potter a Princ dvojí krve, gif: tenor.com

Hůlky vzhůru

Poté, co profesor Brumbál zemřel, uctili jeho památku studenti a ostatní vyučující vztyčením rozsvícených hůlek směrem k nebi. V knihách jsme se sice pohřbu Brumbála účastnili, avšak toto vymyšlené prosté gesto nás dohnalo k slzám daleko snadněji.

Hůlky rozsvícené pro Brumbála. Zdroj: Film Harry Potter a Princ dvojí krve

„O Children“

Když se v první části Relikvií smrti (2010) zlaté trio rozdělilo a Harry s Hermionou zůstali sami, byl jejich společný čas v knihách popsán jako pochmurný a depresivní. Ačkoli co už v knihách nebylo, byl tanec těchto dvou postav. V pozadí jim přitom hrála píseň „O Children“ od Nicka Cavea. Tato scéna ale nesloužila jen pro pobavení, ale měla o trochu hlubší význam. Za prvé prozkoumala vztah Harryho a Hermiony, o němž byl Ron přesvědčen, že není pouze kamarádský. Za druhé byla odrazem emocí, které oba dva museli cítit jako vyčerpání, frustraci a demotivaci, které se zhoršovaly tím víc, když nebyli dalšímu viteálu o nic blíž. Bylo to prosté a přesto efektivní vyjádření všech těchto skutečností.

Společný tanec Harryho a Hermiony. Zdroj: Film Harry Potter a relikvie smrti, část 1.

Voldyho objetí

Když se Draco stal smrtijedem, znamenalo to pro jeho postavu nové výzvy, kterým musel čelit. Především se dostal na mnoho temných míst, kam se ani on sám nikdy nechtěl podívat. Avšak věc zcela nejhorší se odehrála až v druhé části Relikvií smrti, kdy Lord Voldemort Draca objal. Tato scéna nebyla v knize, a dokonce ani ve scénáři, ovšem strašná byla rozhodně. Vždyť Dracovo utrpení z něj přímo čiší.

Trapné obětí záporáků. Zdroj: Film Harry Potter a relikvie smrti, část 2.

Přídavek redaktorky

Každý má v sobě světlou i temnější stránku. Záleží na tom, jakou z nich si vybere.“ Sirius Black, film Harry Potter a Fénixův řád.

Osobně můj nejoblíbenější citát z celé čarodějné ságy, ovšem v knihách byste ho hledali marně. I když… celé znění citátu ve filmu je: „Svět se nedělí na dobré lidi a smrtijedy. Každý má v sobě světlou i temnější stránku. Záleží na tom, jakou z nich si vybere.“ – zatímco v knihách Sirius řekne pouze „Svět se nedělí na dobré lidi a smrtijedy.“ Další dvě věty tedy dodali scénáristi, a mně se to tak líbí o něco víc. Ale ruku na srdce, mně se nakonec líbí všechno, co zahrnuje Siriuse Blacka.

Sirius Black. Zdroj: Film Harry Potter a Fénixův řád

Zdroj: https://www.wizardingworld.com/features/some-memorable-harry-potter-film-moments-that-weren-t-in-the-books

Kira

Hrdá studentka Mrzimoru, která kdyby nebyla přijata do Bradavic, ráda by chodila do koleje Thundebird v Illvemorny nebo do japonského Mahoutokoro. Miluje obranu proti černé magii, péči o kouzelné tvory a famfrpál (přičemž v mrzimorském týmu zastává post střelce). Po škole se bude buďto věnovat právě tomuto sportu nebo nastoupí na Ministerstvo jako neohrožený bystrozor. Kdo ví.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..