od Daahlia Mudlovská hromadná doprava zaznamenává dne 7. září nečekaný přísun prapodivně vyhlížejících lidí oděných v černých pláštích. Jiní, chytřejší kouzelníci přicházejí tohoto sobotního rána na třetí ročník nejkouzelnější akce roku, Potterfest, oblečeni v přestrojení, aby se nedopouštěli porušování zákona o utajování. Již o půl deváté společně s dalšími držiteli lístku Galeon postávám před Národním domem na Vinohradech a netrpělivě čekám, až se brány do kouzelnického světa otevřou.
Na registraci si v závislosti na typu naší vstupenky vyzvedáváme pár unikátních kousků do našich magických sbírek – krásný začátek dne! Plátěnka, plechový hrneček, placka, záložka do knížky, klíčenka s magickými motivy či samotný program v dekoru Denního věštce vykouzlí úsměv na tváři malým i velkým čarodějům.
Tým Potterfan si pro nás připravil bohatý program plný čar a kouzel a místnosti Národního domu vyzdobil tak, že na každém kroku narážím na něco magického. Ponožky na zábradlí, okenních parapetech či židlích zavání přítomností domácích skřítků. A levitující puding Petunie Dursleyové udržuje mou hůlku v pohotovosti.
Ještě před zahájením samotného programu se vydávám s dalšími kreativními jedinci do workshopové místnosti, kde se pouštíme do výroby kolejních vánočních ozdob, ministerských oběžníků a kouzelných záložek do knih. Lego soutěž, ve které vytváříme z lega Star Wars něco ze světa Harryho Pottera, mě vrátila do mých dětských let, kdy jsem ještě kouzlu příběhu o chlapci s nachovou jizvou na čele nepodlehla.
Ve velkém sále usedají kouzelníci na svá místa. Nadešel čas první besedy s Ondřejem Müllerem, který nám osvětluje první cestu knih Harryho Pottera do České republiky. Druhá beseda s ilustrátorkou prvního dílu Harryho Pottera v českém jazyce, Galinou Miklínovou, nám odhaluje tajemství záhadného moudrého cylindru a dovoluje nám nakouknout do kotlíku nápadů pro ilustraci dětských knih.
Magická atmosféra tohoto místa nás dobíjí natolik, že nejeden z nás málem zapomněl na jídlo. Od toho nám tu však v horním patře slouží kouzelné bistro. Máme na výběr z velmi netradičních pokrmů. Osobně jsem podlehla jemnému Pozdravu z Krásnohůlek (grilovanému hermelínu s pečivem), ale i vskutku obří Hagridova jednohubka či Kentaurův šíp vypadají lákavě.
Konečně nadešel čas pozdvihnout hůlku a protáhnout si přesezené tělo v kouzelnickém Soubojnickém klubu. Jakožto zastánci dobra se v převaze mačkáme na levé straně pódia. Proti nám zastánci temné strany s hůlkami připravenými k útoku. Ale nejprve troška tréninku. Obranná i útočná kouzla se nám daří, a tak může souboj začít. I přes pár nepovedených manévrů se nám vedlo skvěle, tudíž se můžeme usadit k dalšímu programu.
Krom občasného zavrzání židle se sálem šíří vlna vzrušení a nervozity. Aleš Procházka vstupuje na pódium a již po první větě se ozve ohlušující jásot. Z nezaměnitelného hlasu profesora Snapea nejen mně přejel mráz po zádech a bušení našich nadšených srdcí ještě více rozvíří replika z filmu („V mých hodinách nebude žádné pošetilé mávání hůlkou ani žádná přihlouplá zaklínadla.„)
Jako bychom všichni seděli v učebně lektvarů, nervózní jedenáctiletí kouzelníci, a profesor Snape právě rozrazil dveře.
Beseda končí a všichni se bleskurychle přesouvají do fronty před fotokoutek. To víte, fotka s celebritou! Po několika desítkách minut se chodba vyprazdňuje a přichází pro mnohé dlouho očekávaná soutěž O nejkrásnější úsměv Týdeníku čarodějek. Doladit poslední detaily na kostýmu a jde se na to!
Třicet devět přihlášených účastníků by se na pódiu jen těžce stihlo prezentovat, a tak se představuje pouze dvacet postupujících. Cenu diváků i druhé místo od poroty si ale nakonec váhavě odnáší bubák v podobě profesora Snapea v oblečení Nevillovy babičky. Pro třetí místo cupitám já, jakožto krabička Bertíkových fazolek tisíckrát jinak, a první místo si bez napáchání vážnějších škod přebírá dvojice rarachů. Pro cenu ředitele přilétá příkladný patron, který naši porotu zachránil před párem hladových mozkomorů.
Den se přehoupl k večeru. Poslední šance koupit si něco na Příčné ulici či si oddechnout v konzolové zóně. Začíná totiž čarovečer s vyhlášením cen v Bleskobrku a v Záchraně domácího skřítka. Záchrana se podařila Freye, která se svými 49 ponožkami zastínila všechny ostatní sběratele: ,,Ve chvíli, kdy jsem se dozvěděla, že záhadně se objevující ponožky nejsou jen pouhou dekorací, rozběhla jsem se do všech koutů Národního domu. 49 kusů za to mírné zadýchání určitě stálo a výhra v podobě plyšového Dobbyho ještě víc.“
A už se nám na pódiu chystají členové Filmové filharmonie a prostory Národního domu se po chvíli linou melodie z filmů o Harrym Potterovi i Mloku Scamanderovi. Teď se stačí jen pohodlně usadit a vychutnat si zlatý hřeb večera. Divadelní představení Slunce, sláma, mandragory začíná ve velkém stylu a již po prvních scénách nezůstává v sále nikdo, kdo by se nesmál. Profesor Lockhart na kolečkovém křesle perlí každým svým pohybem a profesorka Prýtová, dávající co proto ministrovi kouzel, nám také nepomáhá překonat záchvaty smíchu.
Představení končí a s ním i celý letošní Potterfest. Ale není se čeho bát, příští ročník je již naplánován na 5. září, opět v Národním domě na Vinohradech.
