Ve Varšavě se v dubnu hrál turnaj European Quidditch Cup – Divison 2, kde nás reprezentovali výherci českého mistrovství ve famfrpálu Prague Pegasus.

Je sobota 13. dubna ráno, z nebe padá sníh, ale naštěstí je pár stupňů nad nulou, takže na zemi roztává. Takové mají podmínky hráči pro hraní famfrpálu. Nikoho to ale neodradilo, přijelo šestnáct týmů z celé Evropy. Tedy ti, kteří porazili týmy na regionálních turnajích ve své zemi a díky loňskému umístění na EQC byli zařazeni do druhé divize. Přesně tam spadají i čeští Prague Pegasus, kteří v listopadu vyhráli české mistrovství.

Bohužel jejich problémy nastaly ještě před začátkem EQC. Týden předtím si na tréninku poranila jedna z hráček, Lily, koleno a další hráč David si zvrtnul kotník dokonce pár hodin před odjezdem do Varšavy. Z devatenácti přihlášených hráčů jich tak bylo najednou jen sedmnáct.

Zelení brankáři, černí odrážeči, bílí střelci, červený je nehrající podpora týmu. Kteří z nich budou chytat Zlatonku, je tajemstvím.
Zdroj: FB Prague Pegasus – Quidditch Team

Pro některé z hráčů to byl první turnaj vůbec, jelikož většina z nich nehraje déle než jeden rok. Něco nového tam ale bylo pro všechny, jelikož zkoušeli novou odrážečskou taktiku. „Spočívá v základním rozestavení odrážečů, kdy při držení obou potlouků stojí vedle sebe a ne za sebou,“ popisuje ji trenér odrážečů Honza Trnovský. „Myslím si, že se tato taktika rychle uchytila a v obraně nám to dobře fungovalo.“

Ale nejsou to žádní koně, jsou to pegasové, a ti se nezaleknou ničeho! Jako motivaci měli nové dresy, které si vyzvedli při zápisu a ze kterých byli nadšení. „Očekával jsem hodně, poprvé jsme totiž jeli s pořádným týmem a neskládali jsme se z různých týmů,“ pronesl kapitán Michael Škácha. „Když nepočítám žertování o prvních příčkách, tak jsem našemu týmu reálně věřil na 9.-14.místo.“

Kdo je nejlepší? Prague Pegasus!
Zdroj: Nika Alkenská

První zápas hráli pegasové proti slovenským Pressburg Phantoms, druhý proti španělským Malaka Vikings. Nebyly to nejšťastnější začátky, protože oba zápasy prohráli. „Měli jsme mnoho nováčků, takže první dva zápasy byly velmi zmatené,“ hodnotí výkon svého týmu Michael Škácha. Další zápasy byly podle něj lepší.

Obrana Prague Pegasus byla skoro neproniknutelná.
Zdroj: Nika Alkenská

Třetí zápas hráli Pegasové proti Dublins Draiochta Dragons a byl o to důležitější, že byl streamovaný na Youtube. Irům jsme dali o dost víc zabrat, v jednu chvíli byl i zápas vyrovnaný a chybělo nám jenom jedno chycení Zlatonky. Pak se ale podařilo Irům dát několik gólů, zvednout bodový rozdíl, a pegaský chytač musel změnit taktiku.

Nechytal jsem Zlatonku, ale pouze ji bránil, aby mohl zbytek týmu dorovnat skóre,“ vysvětluje ji pegaský chytač Michael Škácha. Při tom na odvedení pozornosti navrhl irské chytačce Abby, aby si zahráli Kámen-nůžky-papír. Ale při domlouvání si všiml rozhodčí, který dělal Zlatonku, že Abby nemá chránič na zuby. Ten je povinný pro všechny hráče a bez něj se nesmí na hřiště. „Znamenalo to pro nás velkou výhodu a pro mě odpočinek, ale bylo mi to celé líto, protože kdybych to nenavrhl, tak by Abby nedostala kartu a zároveň by platil gól, na kterém Philip tvrdě pracoval.“

Ale Pegasy to stejně nezachránilo, protože Phillip později chytil Zlatonku a zápas skončil 180:70 pro Iry.

Zároveň se při zápasu stalo i to, že se zranili dva hráči. „Blbě jsem stál a jeden z Irů do mě vrazil a mně se podlomila kolena, možná se mi to jedno trochu obrátilo do protisměru, “ komentuje své zranění střelec František Melezinek. Druhý zraněný hráč byl Martin Votava, který si narazil palec. Ani jeden z nich už pak bohužel do konce EQC nebyl schopen hrát.

Prague Pegasus vs. Dublin Dragons začíná v 5:27:26, Prague Pegasus vs. Liverpool Quidditch Club v 7:18:28.
Zdroj: Youtube Quidditch Europe

Další zápas se také streamoval a byl proti týmu Liverpool Quidditch Club, který měl stejně jako Češi modré dresy. Sice je mezi nimi několik odlišných prvků a na první pohled nevypadají podobně, ale v té rychlosti při zápase to může být matoucí. Pegaský brankář proto hned ze začátku omylem přihrál protihráči a po stížnosti obdrželi Prague Pegasus červené rozlišováky. Byli z toho zklamaní, protože tak nikdo nemohl vidět jejich nové dresy, na které jsou pyšní.

Ale nikdo nečekal, že by v tomto zápasu Pegasové vyhráli, jelikož se tým z Liverpoolu řadil k těm lepším týmům a byli kandidáti na vítěze. Přesto se Čechům podařilo dát Angličanům několik gólů a ve chvíli vypuštění Zlatonky bylo skóre 110:40. Bohužel Zlatonka nebyla moc zkušená. Hned po devíti vteřinách, zatímco se snažila vyhnout pegaskému chytači, se moc natočila k liverpoolskému a nechala se chytit.

Díky tomuhle zápasu se podařilo Pegasům navázat dobré vztahy s Liverpoolem. Pár dnů po EQC jim napsali, že děkují za skvělou hru. V Praze se proto začalo uvažovat nad pozváním liverpoolského týmu do Prahy na přátelský zápas a trochu trénování.

Večerní grilovačku zachránili Prague Pegasus.
Zdroj: Nika Alkenská

Večer pak byla naplánována od organizátorů grilovací párty. Kvůli chladnému počasí se ale začalo zvažovat její zrušení a přesunutí do nějaké teplé hospody, proto se ptali všech týmů, jestli dorazí. Většina řekla, že ano, Prague Pegasus také, jen se předtím vydali nakoupit do supermarketu. Nakonec tam nikdo z ostatních týmů nedorazil, jen Prague Pegasus a organizátoři.

Spoluhráčka ze zahraničí povzbudila svůj tým tím, že zvládla pronést pokřik v češtině.
Zdroj: Nika Alkenská

Nastal druhý a zároveň poslední den EQC, kdy se projevilo dubnové počasí a oproti včerejšímu sněžení je nyní čekalo jen sluníčko. Ale jinak se pro Prague Pegasus nic nezměnilo, protože první zápas hráli se slovenskými Pressburg Phantoms. A zase prohráli. Ale už to bylo lepší, napínavější a Slovákům dali Češi víc zabrat.

Pegasy nic nezastaví, brzdí až o soupeře.
Zdroj: Nika Alkenská

V dalším zápasu Prague Pegasus hráli spolu se švédskými W-Dala Winged Does, což byl další tým, který na EQC nevyhrál ani jeden zápas. Hned v prvních třech minutách zvládli dát Pegasům tři góly, než se vzpamatovali a začali jim góly vracet. Při vbíhání chytačů bylo skóre 80:60 pro Švédy, o výhře měla rozhodnout Zlatonka. Jenže ta byla tentokrát zkušenější, nedala se snadno chytit, a proto zápas trval ještě dalších 16 minut a nakonec vyhráli Švédové.

Zatímco se chytá Zlatonka, někdo musí hlídat obruče.
Zdroj: Nika Alkenská

Pegasové se na závěr utkali s Haffnia Harpies z Dánska, což byl zápas o předposlední místo turnaje. Byl to jejich poslední zápas, všichni byli unavení, dokonce i rozhodčí, a bylo to znát. V jednu chvíli nastala situace, kdy byl jeden z dánských střelců zasažen potloukem, a dokonce na něj i asistent rozhodčího přímo zavolal, že je vybitý. V tu chvíli by měl správně sesednout z koštěte, pustit camrál a běžet zpátky ke svým obručím, jenže namísto toho střelil gól, který byl uznán jako platný.

Je super, že se do toho pustili, protože rozhodčích je obecně hrozně málo. Ale měli by zapracovat na komunikaci mezi asistenty a hlavním rozhodčím. Bylo tam obecně hodně špatných pískání, kterým se mohli vyhnout, kdyby spolu víc mluvili,“ řekla jim po zápase pražská odrážečka Nikki Severin. Ale ten gól nebyl nakonec tak stěžejní, Dánové jich dali víc a vyhráli patnácté místo. Pegasové skončili šestnáctí.

Ve finále se utkaly německé týmy z Berlína a Lipska, vyhráli Berlin Bluecaps.
Zdroj: Nika Alkenská

Teď může působit negativně, že Prague Pegasus nevyhráli ani jeden zápas. „Hlavní ale bylo, že jsme nabrali mnoho zkušeností, rad a kontaktů, které využijeme v trénovaní na další sezónu,“ zhodnotil to kapitán Michael Škácha. I Honza Trnovský objevil, jak vylepšit jejich novou odrážečskou taktiku: „Možnost ke zlepšení vidím v útoku, kde si myslím, že ještě musíme zapracovat především na souhře odrážečů se střelci, abychom dokázali co nejrychleji využít okamžiku, kdy odrážeči udělají střelcům prostor pro vstřelení gólu.“

Kromě toho si taky zazpívali lidovou písničku „Na tom pražským mostě“ při jednom zápasu. Při vyhlašování závěrečných výsledků byli ve skandování nejlepší a hlavně nejhlasitější a jejich dresy se staly velmi žádanými při vyměňování dresů. Zkrátka si to užili i bez výher. Postarali se o to, že na ně ostatní jen tak nezapomenou. Kapitán Michael Škácha to shrnul: „Sice jsme nevyhráli zápasy, ale zato jsme vyhráli srdce všech.“

Když jim budeme dostatečně fandit, třeba nám příští rok ten pohár do Česka přivezou.
Zdroj: Nika Alkenská

Zdroje: Rozhovor s Michaelem Škáchou, Janem Trnovským, Nikki Severin a Františkem Melezinkem

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..