„Výzva všem kouzelníkům! Z Bradavic utekli kouzelní tvorové. Vy a vaši přátelé je musíte znovu pochytat. V této napínavé hře hrajete coby Harry Potter, Ron Weasley, Hermiona Grangerová nebo Ginny Weasleyová. Získávejte stopy, abyste tato stvoření vystopovali v Bradavicích i mimo ně!“

Na fotografii je bílá krabice deskové hry Harry Potter: Kouzelní tvorové.
Harry Potter: Kouzelní tvorové. Foto: Acalanthi

Takto vypadá úryvek z oficiální upoutávky na deskovou hru Harry Potter: Kouzelní tvorové. Jejím cílem je „nalézt“ alespoň jednoho kouzelného tvora jako první. To znamená shromáždit čtyři kartičky, které se shodují v charakteristice jednoho konkrétního zvířete (celkem z šesti).

Hra je velmi jednoduchá na pochopení, takže si s ní hravě poradí i mladší kouzelníčci a čarodějky, kteří ještě ani nezačali chodit do Bradavic. Hlavu jim nezamotá ani herní příslušenství, jehož také není kdo-vy-víte jaké množství. K dispozici je herní otáčecí plán, s nímž lze přesouvat figurky jak do bradavických hradních prostor, tak na školní pozemky. Dále hrací „lízací“ karty rozdělené do čtyř sad: obrázky kouzelných tvorů, klasifikace nebezpečí, barva a výskyt. Nakonec čtyři přehledové tabulky a figurky pro každého hráče. Nezapomeňme ani na hrací kostku.

Na fotografii je herní plán. Pod ním jsou rozloženy čtyři totožné přehledové tabulky zvířat. Kousek nad přehledovými kartami a vedle herního plánu jsou čtyři hromádky karet. Vlevo nahoře je fialová s bílou siluetou raracha. Vedle ní jsou černé karty s duhovým kosočtverečným polem a v něm silueta rozkřídleného fénixe. V další řadě zleva je hromádka zelených karet s bílou siluetou bílého draka, vpravo hromádka hnědých karet s bílou siluetou akromantule. Vlevo od hromádek karet jsou čtyři figurky a hrací černá kostka.
Herní komponenty. Foto: Acalanthi

Příprava a pravidla hry

Přípravu hry a průběh kola zvládne také každý rarach. Hráč si vybere jednu figurku a vezme si přehledovou tabulku. Hrací karty rozdělíme do čtyř hromádek lícem dolů (žádné z nich se nikomu nerozdávají). Hodit kostkou je pak to první, co hráč ve svém tahu udělá, přičemž postoupí se svou figurkou o tolik polí, kolik mu padla hodnota na kostce. Protože nejsou čtvercová pole nijak číslovaná ani jinak řazená, může být figurka posunuta libovolným směrem. Hráč by se však měl snažit obsadit políčka s obrázky, která se objevují také na rubech karet, protože poté si smí líznout jednu kartu z příslušného balíčku. Na tu se může podívat, nikomu jinému ji neukazuje a položí ji před sebe opět lícem dolů. Tak si před sebou vytvoří své vlastní čtyři hromádky. Hra pokračuje, dokud některý z lovců kouzelných tvorů „nenalízá“ čtyři karty, které k sobě pasují – s čímž pomůže přehledová tabulka (tabulka Ministerstva kouzel).

Na fotografii je vlevo přehledová karta s šesti zvířaty pod sebou (ze shora: akromantule, fénix, rarach. vodní člověk, hipogryf a bazilišek. Zprava přehledové tabulky jsou čtyři karty. Zleva: obrázek filmového hipogryfa, karta se třemi X, karta s šedým flekem, karta se siluetou Evropy a pod ní nápis Evropa.
Přehledová tabulka a jeden nalezený kouzelný tvor (karty se shodují se vzorem na tabulce). Foto: Acalanthi

Co by to ale bylo za hru, kdyby se tu neobjevila nějaká „jenže“. Silnou stránkou této hry je už zmíněný otáčecí plán, kterého se musí využít! To se děje, když na kostce padne „P“ jako přenášedlo. Ta se objevují na obou stranách otáčecího plánu. Vyplatí se ale zejména těm hráčům, kteří ve chvíli, kdy někdo hodí právě zmíněné „P“ na kostce, zároveň na přenášedlu také stojí. Pak je totiž v „suchu“ a bezpečně se přenese z hradu na pozemky nebo z pozemků do hradu bez jakéhokoliv postihu. Kdo se však nachází na jakémkoliv jiném poli, přenese se sice povinně také, ale bude potrestán hned dvěma způsoby. Jednak bude jeho figurka odebrána ze svého místa a na další straně plánku ji hráč, který inicioval přemístění, postaví na jakékoliv místo dle svého přání. Druhak tím přijde o jednu ze svých nashromážděných karet ve prospěch zmíněného hráče. Ten si tedy smí vybrat z vrchu položených karet vždy jednu od každého spoluhráče, který zrovna nestojí na přenášedle.

Rozložená hra pro čtyři hráče. Otočná strana hracího plánu uprostřed fotografie je zvednutá, aby byly vidět obě rozložení hracího plánu (vlevo interiér hradu, vpravo travnaté školní pozemky s Černým jezerem). Po všech stranách hracího plánu jsou rozložené 4 přehledové tabulky a ostatní karty (fialové, černé, zelené a hnědé).
Otočný hrací plán a nasbírané karty hráčů. Foto: Acalanthi

Tady se otevírá možnost i trochu taktizovat. Každý hrající kouzelník/čarodějka si totiž může balíček zorganizovat tak, jak uzná za vhodné a položit na vrch svých balíčků karty, jichž bude v případě ztráty litovat nejméně.

Hodnocení hry

To jsou veškerá pravidla hry, kterou si mohou zahrát 2 až 4 hráči, doporučeně od šesti let výše (třeba až do věku Nicolase Flamela). Pochopit by je měl tedy dokonce i moták. Avšak právě důraz na nenáročnost pravidel deskovky může být důvodem k tomu, že v nich náročnější hráči budou nacházet pár děr a budou klást nezodpovězené otázky. Tak například, zda je dovoleno, či zakázáno procházet zdmi hradu anebo vylézat z okna. Všechna políčka jsou totiž vyznačena stejně a žádný silnější tah (např. podél zdi Bradavic) nenaznačuje, že by se jednalo o neproniknutelnou bariéru. A tak záleží čistě na dohodě hráčů, zda se budou řídit pravidlem „co není zakázáno, je dovoleno“ a promění proslulé nebelvírské uličníky (Harry, Ron, Hermiona a Ginny) na duchy. Anebo se pro jednou zachovají jako vzorní studenti a zosnují pravidlo „co není dovoleno, je zakázáno.“

Pochybnost ohledně herních políček pro figurky v nás následně vyvolává dojem, že otočný herní plán s mnoha líbivými ilustracemi, zajímavými hradními zákoutími a učebnami, je poněkud nevyužitý. O něco náročnější pravidla by mohla stanovit zvláštní funkce nebo speciální efekty jednotlivých komnat a dalších míst. Ilustrace na plánku jsou tak pouze dekorační. Žádný větší význam nemá ani určení figurek, a tak vůbec nezáleží na tom, zda budete hrát za bystrou Hermionu, nebo za hostinového labužníka Rona.

Čtyři herní figurky vedle sebe. Jsou to jen kulatá černá políčka, na nichž jsou samolepky s obličeji (zleva) Ginny, Rona, Harryho, Hermiony.
Herní figurky a hrací kostka. Foto: Acalanthi

Co může být trochu zklamáním, pak skromnost herních komponentů, které jsou zabalené ve velké krabici. Její velikost však určuje pouze herní plán, jinak je její místo opět trochu nevyužité. Hned bychom věděli, čím takový prostor, za který by se nemusela stydět ani Hermionina kabelka, využít, např. figurkami kouzelných tvorů či jiných komponentů, které by mohly ozvláštnit místa v plánku (jak už jsme zalamentovali výše). Na druhou stranu je celkem jasné, že celková cena hry by tím zákonitě narostla. Etický prožitek tak můžeme čerpat alespoň ze zajímavého herního plánu, a také z jedné malé hrací kostičky s flitry.

Hra je pouze o náhodě, hráči do ní nemusí investovat ani minutu náročnějšího přemýšlení navíc a nepotřebují ani využít žádné skryté super schopnosti, jež by jim dodaly výhody nad soupeři. Ať jste tedy v Nebelvíru, nebo v Havraspáru, máte stejně rovné šance vyhrát i bez hůlek a jediného absolvovaného ročníku v Bradavicích.

Figurka s Hermionou stojí políčku "P" na herním plánku, který je otevřený na stranách s hradním interiérem. Vpravo od figurky je hrací černá kostka s flitry, na níž zrovna padlo zlaté "P".
Hermionina figurka na políčku „P“. Foto: Acalanthi

Jednoduchost hry může být chápána jako výhoda, ale také i jako nevýhoda. Je jasné, že kovaní hráči – vítězové víkendových klání, hrdinové všech stolních společností, u nichž hráči samým napětím nedýchají, a pot jim stéká po spáncích po pětihodinovém hraní jediné hry – se s touto hrou rozhodně nespokojí. Na druhou stranu je ale vhodná pro děti, které nemusejí ztrácet čas pochopením náročných pravidel. Získat si ale může i hráče, kteří si nepotrpí na náročné hraní a rádi si oddychnou u jedné deskové rychlovky, při níž mohou i trochu relaxovat a hodně klábosit. Průběh tahu jednoho hráče je krátký a rychlý, takže hra probíhá svižně – dva hráči mohou hru dokončit i za 10 minut.

A jestliže jsme si trochu postěžovali na nedostatek využitého potenciálu herního plánu a na figurky, což takhle využít dostatek vašeho kreativního potenciálu? Proč právě zde neotevřít dveře pro vlastní fantazii a nápady. Co takhle vymyslet pravidla navíc? Prohánět se po hradu i pozemcích s LEGO figurkou, popřípadě jinou kouzelnou potvůrkou?

Rozložená hra pro čtyři hráče. Hrací plán je rozložený se školními zelenými pozemky. Okolo hrací plochy jsou ze všech stran 4 přehledové tabulky a nasbírané karty.
Hraní na školních pozemcích. Foto: Acalanthi

Pokud hýříte vlastními nápady, sdílejte je s námi do komentářů, a obohaťte tak herní zážitky všech fanoušků!

Jestliže vás hra zaujala, můžete ji zakoupit i na pottershop.cz.

Značka:Dino
Počet hráčů:2-4
Přibližná délka hraní:10-30 minut
Doporučený věk:6+

Acalanthi

Spoléhám na to, že Moudrý klobouk dobře věděl, co se mnou. A tak mě k mému vlastnímu překvapení poslal do mrzimorské koleje. Přestože mám ale raději modrou než žlutou, zabydlela se má mysl u jezevců tak dokonale, že jsem odhodlaná se za ně bít až do posledního krvavého kola ve hře Potter aktivity, dokud konečně slavně nezvítězíme!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..