Sagaland: Harry Potter aneb pod stromkem je mozkomor!

„Magičtí tvorové zmizeli v Zapovězeném lese. Budeš jim schopen pomoci? Vše, co k tomu potřebuješ, je mnoho štěstí s kostkou ve hře a taky dobrá paměť!“

Pokud sdílíte Hagridův zvrácený zájem ztratit se v Zapovězeném lese společně s neznámými tvory, pak si rozhodně zahrajte malou deskovou hru s názvem Sagaland: Harry Potter, která se navíc vejde i do kabelky (pokud v ní nemáte příliš mnoho knížek, lektvarů nebo čokoládových žabek).

Krátká anotace k malé hře s minimalistickými požadavky si nežádá ani žádné havraspárské hlavy. Zahrát si ji mohou jak dospělí, tak i děti od šesti let, a dokonce i kmeti (uvedeno je do 99 let, pokud ale vlastníte Kámen mudrců, nezoufejte, výjimka se pro vás jistě najde také). Rozumět budou zkrátka všichni. Hra je určena pro dva až čtyři kouzelníky a čarodějky.

Sagaland: Harry Potter je vlastně kouzelnickou obdobou původní německé hry Sagaland z roku 1981. Princip hry je úplně stejný, jediným rozdílem je, že se hra převlékla do bradavického hábitu. Jestliže už jste tedy někdy dříve měli tu čest, pak se můžete směle přemístit od tohoto místa až k odstavci s hodnocením hry.

Obsah balení a cíl hry

Balení obsahuje čtyři části k sestavení herního plánu, čtyři hrací figurky, dvě kostky, sedm stromečků, sedm žetonů s magickými tvory (do stromečků) a sedm papírových kartiček, rovněž s vyobrazením magických tvorů. Nechybí ani návod, hlavně v cizích jazycích ale také zvláště v českém, který pro vás speciálně připravil Potterfan.

Cílem hry je získat co nejvíce kartiček. Každou z nich je ale možné si opatřit pouze jediným způsobem: naleznout tvora, zobrazeného na kartě, pod stromečkem a přivést ho do Hagridovy hájenky. Slovo „přivést“ je zde ale míněno dosti obrazně. Opravdu není nutné zvíře spoutat řetězy a dotáhnout ho násilím až k Hagridovu domku. Nicméně právě v hájence se ukáže, zda si hráč správně pamatuje, pod jakým stromečkem se hledaný tvor nachází. Pokud se totiž zmýlí, dostane velké „puff“. Ale to blíže objasníme ještě o pár řádků níže.

Pravidla hry

Na začátku hry položíme balíček s kartami lícem dolů a lízneme si jednu z nich. Tuto kartu vidí všichni hráči. Nachází se na ní totiž magický tvor, kterého budou všichni hledat pod stromečky.

Tah každého hráče bude vždy začínat hozením dvou kostek. Záleží pak čistě na něm, zda hodnoty obou kostek sečte a postoupí o tolik polí, kolik se mu ukázalo na obou kostkách, anebo si obě hodnoty rozdělí na dva pohyby – dopředu o tolik polí, kolik padlo na první kostce, dozadu o tolik, kolik je k vidění na druhé kostce. Totéž lze i naopak – nejprve dozadu, poté dopředu. Hráč se každopádně snaží dostat se ke stromečku. Když to udělá, podívá se pod něj tak, aby tvora, schovaného pod ním, neviděli ostatní hráči. Je klíčové zapamatovat si, jaká zvířata se nacházejí pod kterým stromečkem, což se bude hodit i v dalších kolech při hledání nového magického tvora.

Pokud hráč našel hledané zvíře, vydá se do Hagridovy hájenky, která se nachází vpravo dole na herním plánu. K tomu, aby tam došel, ale potřebuje hodit na kostce přesně takové číslo, které odpovídá polím, jež hráč musí do cíle urazit. To znamená, že pokud hráči zbývají čtyři políčka k tomu, aby došel do hájenky, ale na kostkách mu padne např. 1 a 4, pak má smůlu. Buď se hráč tahu vzdá a zůstane na místě, anebo si popojde jednou dozadu a čtyřikrát dopředu (nebo naopak). Avšak platí, že na kostkách mu musí padnout čtyřka.

U Hagrida v domečku pak hráč prozradí všem ostatním spoluhráčům, pod jakým stromkem hledaného tvora našel, a ukáže jej. Pokud se na něm tvor skutečně vyskytuje, smí si hráč ponechat kartu s tvorem a líznout novou z balíčku. Proces s hledáním nového tvora a jeho „přivedením“ k Hagridovi pak začíná znovu. Jestliže se ale hráč zmýlil, musí se jeho figurka za trest vrátit zpět na Start.

Hra tak pokračuje dál, dokud nebudou rozdány všechny karty. Vítězí ten hráč, který jich má u sebe nejvíce.

Na herním plánu se vyskytuje ještě jedno zvláštní políčko s rozsvícenou hůlkou. Pokud na něj hráčova figurka vstoupí, má dvě možnosti: buď se může přenést rovnou do Hagridovy hájenky, anebo bude pokračovat v bloudění lesem dál jakoby nic.

A pak tu máme ještě poslední pravidlo. Také míváte pocit, že když vám při hraní padne na kostce jednička, zatímco vaši spoluhráči drandí po hracím plánku jako splašení, tak s vámi Štěstěna nechce mít nic společného? V této hře je to přesně naopak. Jedničky na obou kostkách zároveň jsou totiž jako libý úsměv Paní osudu. V takovém případě má hráč na výběr jednu ze tří povolených akcí: buď na hracím plánu vymění dva stromečky (aby zmátl své soupeře), nebo se přemístí k libovolnému stromečku, pod něhož se rovnou podívá, anebo může vrátit kartu s hledaným magickým tvorem zpátky do balíčku, zamíchat ho a líznout si novou kartu.

Hodnocení

Tím jsme vyčerpali veškeré možnosti z pravidel hry, která je už na pohled velmi jednoduchá. Hráči tudíž nestráví jejím pochopením polovinu dne. Protože nejde prakticky o nic jiného než o házení kostkou, hra je celkem svižná a „odsejpá“. Pravdou je, že kouzelníci a čarodějky rozhodně nezavaří své mozkové závity; nejde o hru, kde byste plánovali ovládnutí světa se Smrtijedy za zády.

Na druhou stranu hra přeci jen připouští určitou míru taktizování, a to zvláště tehdy, kdy se hráč rozhoduje, kolik stromečků si ještě prohlédne, než se vydá k Hagridovi do hájenky – bude své soupeře mást v předstírání, že ještě nenašel to, co hledal? Anebo si pospíší rovnou do cíle? Pokud je navíc synem/dcerou Štěstěny, dostane další příležitost při hození dvou jedniček. V té chvíli řeší, zda situaci využije ke svému vlastnímu prospěchu, anebo pomotá hlavy spoluhráčům. Tím se dostáváme k procvičování paměti (což ovšem není naléhavou potřebou pouze staletých a houbami obrostlých mágů). Někdo by však mohl rozhodně namítnout, že zapamatovat si rozestavění maximálně sedmi stromečků na plánku by snad mohl i Neville, takže to zas až tak náročné nebude.

Shrnuto podtrženo: pozitiva hry jsou snadná přenositelnost a příprava, jednoduchost, srozumitelnost a svižnost. Hra tak zcela určitě zabaví hlavně děti, ale i odrostlejší jedince, kteří mají rádi příjemné hraní třeba při relaxování, při němž nemusejí příliš namáhat své mozkové buňky. Ať už spolu soupeří dva nebo čtyři hráči, do půl hodiny můžete být hotovi. Se Sagaland tak můžete vyplnit určitý krátký čas (k prokrastinaci rozhodně nenavádíme…).

Tip: procházejte galerií obrázků tažením zprava doleva.

Některé výše zmíněné aspekty se ale mohou jevit naopak jako negativní. Zvláště pokud šéfujete gangu zlodějů v Dračím doupěti anebo ovládáte nesčetné galaxie her, na jejichž dohrání je zapotřebí hned několik celonočních sešlostí, při kterých rozhodně není čas na nějakou hygienu… Proto bychom vedle této cestovní verze klidně uvítali i plnou hru s větším herním plánem a s dvojnásobným počtem kartiček a stromečků. Do hry by se tak mohlo zapojit až 6 hráčů.

Co maličko zamrzí, je laciné provedení sedmi papírových kartiček s tvory. Jde totiž skutečně jen o tvrdší papír, který se snadno zlomí, a rozměrově si příliš nezadá s malým lístečkem na nákup. I dřevěné kostky a figurky (jako z Člověče nezlob se) by si zasloužily více péče a odpovídající zdobení (proč to jde u Sagaland verzí s Rapunzel a My Little Pony a u Harryho Pottera ne?!). Zcela určitě bychom si je uměli představit jako Potterův trojlístek i s Dracem, když se takto všichni čtyři společně poprvé vydali do Zapovězeného lesa, aby si zde „vychutnali“ svůj školní trest. Ale jak už jsme doporučovali v předešlé recenzi na deskovou hru Harry Potter: Kouzelní tvorové, lze původní nudné figurky nahradit například Potterovskými panáčky z LEGa.

Přesto přese všechno věříme, že Sagaland: Harry Potter si zaslouží drobné místečko ve vašem velkém deskoherním království. Se svými logicky uspořádanými pravidly, jimž není co vytknout, dobře zabaví rodinu i návštěvu.

Pokud vás hra zaujala, můžete ji zakoupit také na pottershop.cz.

Varování: Požívání Felix Felicis při hraní deskové hry je Mezinárodní kouzelnickou dopingovou asociací přísně zakázáno!

Acalanthi

Spoléhám na to, že Moudrý klobouk dobře věděl, co se mnou. A tak mě k mému vlastnímu překvapení poslal do mrzimorské koleje. Přestože mám ale raději modrou než žlutou, zabydlela se má mysl u jezevců tak dokonale, že jsem odhodlaná se za ně bít až do posledního krvavého kola ve hře Potter aktivity, dokud konečně slavně nezvítězíme!