Voldemortova matka a potomek linie Salazara Zmijozela, Meropa Gauntová, byla politováníhodnou postavou – ať už pro svou neopětovanou lásku nebo tyranii, kterou musela snášet od svého čistokrevného bratra a otce.

Její příběh je tak tragický, že dokonce i Harrymu bylo „toho, jehož jméno nesmíme vyslovit“, skoro až líto, když jej slyšel:
„… Meropa odmítla chopit se hůlky, i když by jí to bylo zachránilo život.“
„To nechtěla zůstat naživu ani kvůli svému synovi?“
Brumbál zvedl obočí.
„Je snad možné, že je ti lorda Voldemorta líto?“
„Ne,“ ujistil ho honem Harry, „ona ale měla na vybranou, ne? Ne jako moje matka…“
„Tvoje matka také měla na vybranou,“ připomněl mu jemně Brumbál. „Ano, Meropa Raddleová zvolila smrt, přestože syn ji potřeboval. Nesuď ji ale příliš příkře, Harry. Byla velice oslabená dlouhým utrpením a nikdy neměla odvahu tvé matky.“
– Harry Potter a Princ Dvojí krve
Meropa by snad mohla mít pozitivní vliv na Toma Raddlea, kdyby bývala přežila. Ale zemřela krátce po porodu, aniž by se pomocí magie snažila zachránit .
Utrpení, které Meropě přichystal její otec Marvolo a její bratr Morfin, zkrátka zanechalo svou stopu. Oba dva sice byli v konečném důsledku zavřeni do Azkabanu, ale tou dobou bylo už pro Meropu příliš pozdě.
Její postava byla popsána tak bez života, že skoro až splývala s šedivými zdmi kolem ní.
„Vlasy měla bez lesku a zplihlé a v nevýrazném bledém obličeji se jí usadila sklíčenost. Stejně jako bratrovi jí každé oko šilhalo jiným směrem. Zdála se být o maličko čistší než oba muži, Harry si ale pomyslel, že ještě v životě neviděl takové vtělení bídy a utrpení.“
Poté, co byla její rodina uvězněna, zůstala Meropa v domě sama a rozhodla se očarovat mudlovského mladíka odvedle – Toma Raddlea, do kterého byla zamilovaná. Ten se na několik měsíců ztratil, a když se vrátil zpět domů, mumlal něco o tom, že byl „unesen“ a „oblafnut“ dcerou místního trampa.
Není zcela zřejmé, jak Meropa dosáhla toho, aby si ji Raddle vzal, ale Brumbál se domýšlel, že spíše než kletbu Imperius použila Lektvar lásky. Jak přesně poté Raddle vyvázl z jejího očarování a Meropě, která byla v té době těhotná, utekl, není jasné.
Ostatně i pro to měl Brumbál svou teorii – Meropa podle něj nesnesla pomyšlení na to, že by měla Raddlea „zotročovat“ celý život, a proto zanechala své magie a doufala, že ji bude milovat i bez jejího použití.
To se ovšem nestalo. Raddle se vrátil zpět ke své rodině a spokojeně žil dál, aniž by se kdykoliv zajímal, co se stalo jeho ženě nebo synovi (o 16 let později ho jeho syn poctil návštěvou a zabil přitom jak jeho, tak celou jeho rodinu).
Tou dobou opuštěná a v zoufalé situaci se Meropa rozhodla prodat poslední kus rodinného dědictví – medailon Salazara Zmijozela. Nevědomá si jeho skutečné ceny jej prodala do obchodu Borgina a Burkea za pouhých 10 galeonů. V posledním stadiu těhotenství se pak vydala do londýnského sirotčince a vypadala, jako kdyby už dopředu věděla, že porod za žádných okolností nepřežije. Bez svého manžela jednoduše ztratila vůli žít.
Jejím posledním přáním bylo, aby se její syn podobal svému otci, což se jí také nakonec splnilo. Že však zdědí i jeho necitlivost, už tušit nemohla.

Mohli bychom tedy argumentovat, že Voldemort vyrostl bez lásky, protože jeho matka zemřela kvůli jejímu nedostatku a také že otcova láska byla spíše ukradená nežli upřímná. Možná, že kdyby sám Voldemort rozuměl rozdílu mezi skutečnou láskou a tou vynucenou, mohl by daleko pevněji udržet svou moc.
Naštěstí pro Harryho Voldemort tohle nikdy nepochopil.

Přeloženo z: https://www.pottermore.com/features/the-sad-history-of-merope-gaunt