Temná umění v jednom malém balení

T

Přestože se slavný příběh Harryho Pottera už dávno dočkal svého konce, na pultech knihkupectví se nepřestávají objevovat stále nové a nové knihy, které souvisejí s jeho fiktivním životem. Buď se jedná o bradavické učebnice tisíckrát jinak, anebo o nejrůznější tematická shrnutí a otevřená okénka do tvorby Potterovských a Scamanderovských filmů.

Publikací už se schází takové množství, že není akceptovatelné je všechny překládat do českého jazyka. Řeč je v tuto chvíli o The Dark Arts: A Movie Scrapbook, která vyšla z dílny nakladatelství Panini Books 6. června roku 2017. V německy mluvících zemích má mimochodem svou sestru, která spatřila světlo světa 28. srpna téhož roku (Die dunklen Künste: Das Handbuch zu den Filmen). „Výchova“ k temným uměním tak zůstává otevřena pouze studentům, znalým cizích jazyků (což je na jednu stranu vlastně dobře).

Na druhou stranu se ani vážní zájemci o černou magii z knihy příliš nedozvědí. Na 48 stranách, které zahrnují jak všechny filmy Harryho Pottera, tak i Fantastická zvířata, toho ani moc vysvětlit nelze. Tím spíše, že jde mnohem více o obrázkovou knížku než o jakýkoliv výklad. O tom nejspíše vypovídá i úsměvná poznámka k žánru knihy, kterou uvádí strýček Google: „Stará anglická ilustrovaná kniha pro děti.“ V tomto kontextu můžeme cítit, že slovo „stará“ tu jaksi nemůže být míněno úplně doslovně. Že by Google vyjadřoval svůj jasný názor na knihu nejasným způsobem? Smrtijed ví…

Anglická anotace každopádně láká své potenciální čtenáře výzvou, aby se společně s knihou seznámili se vším, co se týká lorda Voldemorta, Smrtijedů, viteálů, obskurů a dalších temných bytostí. Jenže pozor, tato informace je velmi zavádějící; „všechno“ je v tomto případě dost nadnesené slovo. Knížka spíše vyjmenovává nejdůležitější momenty příběhu, jeho největší záporáky, pár temných bytostí a černokněžnických artefaktů. Rozhodně například nečekejte medailonky všech členů smrtijedské rozsáhlé bandy! V tomto případě se budete muset spokojit pouze s Bellatrix Lestrangeovou, Malfoyovic rodinou a Fenrirem Šedohřbetem.

Aby však nebyla diskriminována kladná strana, jsou zmíněni i někteří bojovníci a organizace, kteří se černokněžníkům postavili tváří v tvář, jako Fénixův řád, Brumbálova armáda nebo bystrozoři z KOKUSA. Opět ale nemůžeme počítat se seznamkou všech členů těchto organizací.

Knížka nemá ucelenou koncepci v tom smyslu, že by přehledně shrnovala určitá podtémata do vzorných „chlívečků“ nebo kapitol. Text zde hraje spíše doprovodnou roli k obrázkům a fotografiím, k nimž jsou přidány komentáře například ke kostýmům některých herců, postřehy samotných aktérů nebo poznámky k ději, případně k tvorbě scén.

Jestliže tedy nejde o výkladovou učebnici filmového temného umění, co jiného nám může tato knížka nabídnout, abychom se alespoň zamysleli nad jejím pořízením? Autoři především vsadili na interaktivní podobu této publikace, kterou oživili vyjímatelnými papírovými artefakty. Mezi přílohami tedy nalezneme například repliku Brumbálova dopisu, plakátu Have you seen this wizard?, titulku z novin The New York Ghost nebo seznamu členů Brumbálovy armády, dále arch samolepek, kartičky některých členů Fénixova řádu nebo letáček s doporučeními k ostražitosti od KOKUSA.

Zdroj: mugglenet.com

Kniha Temná umění si tedy neklade za cíl cokoliv hlouběji vysvětlovat. To už nám ostatně prozrazuje i slovo scrapbook (výstřižkové album) v anglickém podnázvu knížky, které ovšem tak trochu neguje už zmíněná anotace, stejně jako slovo Handbuch (příručka) v německém podnázvu.

Zdroj: mugglenet.com

Sečteno a podtrženo, nedozvíme se prakticky nic o černé magii jako takové, snad jen to, kdo ji provozuje a že proti ní někdo něco dělal. Nutno podotknout, že ne všechny psané komentáře jsou k zahození, a je zcela možné, že si zde čtenář najde perličku, o které nikdy předtím neslyšel. Vesměs se ale nejedná o nic zásadního, takže jde skutečně jen o sběratelský kousek pro fajnšmekry. Už jen proto, že knížka obsahuje alespoň něco na „hraní“ a k připíchnutí na nástěnku, je tato knížka jako malý sladký zákusek po vydatném obědě.

Komentáře

O autorovi

Acalanthi
Acalanthi

Spoléhám na to, že Moudrý klobouk dobře věděl, co se mnou. A tak mě k mému vlastnímu překvapení poslal do Mrzimorské koleje. Přestože mám ale raději modrou než žlutou, zabydlela se má mysl u jezevců tak dokonale, že jsem odhodlaná se za ně bít až do posledního krvavého kola ve hře Potter aktivity, dokud konečně slavně nezvítězíme!

Acalanthi Napsal/a Acalanthi

O Potterzone

Redakční portál Potterzone spravuje skupina Potterfan, která se snaží přinést mudlovskému světu vše, co kouzelnický svět nabízí.