V Česku funguje Ondřej Hujňák jako prezident České asociace famfrpálu a kapitán Brno Banshees. Spolu se svými brněnskými spoluhráči vyrazil do Bratislavy, aby se tam 20. a 21. července zúčastnil famfrpálového turnaje Broomtislava. Nehrál tam ale za Brno Banshees, protože se přihlásil jako merc a byl proto přiřazen k Western Invaders. Tenhle tým byl celý složený z merců, hráčů z různých zemí. Neznali se, nikdy spolu nehráli, přesto bojovali o pohár spolu s ostatními týmy, kteří spolu hrají už několik let a jsou sehraní. A Western Invaders je zvládli všechny porazit a vyhrát turnaj.

Pozn. redaktorky: Merc je hráč bez týmu, který si chce na turnaji zahrát, a tak se nechá organizátory přiřadit k nějakému týmu, který souhlasil s přiřazením merců obvykle proto, že má málo hráčů.

Proč jste nedali dohromady tým jako Brno Banshees?

Jako Brno Banshees jsme se rozhodli nejet zejména pro malý zájem. Celkem projevilo zájem o Broomtislavu asi 6 hráčů, a tak jsme se rozhodli jet jako mercové.

Jsou ze stejného týmu, ale tady jsou rozděleni do tří jiných.
Zdroj: FB Famfrpálové fotky Ondry Hujňáka

Na Broomtislavu jel i český tým Prague Pegasus, proč jste se nepřidali k nim do týmu?

K Čechům jsme se nepřidali zejména proto, že letos nejel na Broomtislavu ČR merc tým Czercs, ale pražští Pegasové se rozhodli jet jako tým. Proto jsme se rozhodli jet tedy jako volní mercové a využít tak možnosti zahrát si s různými týmy z Evropy a získat tak zkušenosti od různých týmů a hráčů z Evropy.

Normálně se střetávají jako Brno Banshees vs. Prague Pegasus. Tentokrát proti nim stáli jako Western Invaders.
Zdroj: Tomáš Krabač

Jaký je rozdíl mezi tím jet se svým týmem a jet jen jako merc?

Velikou výhodou podobných turnajů je právě kontakt s famfrpálovou komunitou, a ten je větší, pokud se hráči rozdělí a dostanou do týmů s novými lidmi. Díky tomu získají nejen představu o tom, jak fungují jiné týmy v Evropě, a cenné herní zkušenosti, ale i nenahraditelné kontakty, které jsou lepší než z pouhé konverzace na hřišti či na doprovodném programu.

Sice tam jel hrát za Western Invaders, ale když zrovna nehrál, tak fotil ostatní zápasy.
Zdroj: Tomáš Krabač

Kdo všechno byl ve vašem týmu?

V mém týmu – Western Invaders – byli hráči mnoha národností, čemuž odpovídal název i logo. Kromě nás byli v týmu Nizozemci, Slovenka, Němci, Francouzi a Rakušanka. Takže tým to byl opravdu mezinárodní. Jinak byli hráči Brno Banshees také v týmech Brussels QC a Frankfurt Manticores.

Jak váš tým vznikl?

Jádro týmu tvořili zejména Nizozemci a Němci, hlavně pak z týmu Heidelberger HellHounds. To proto, že spolu hráli již dříve na jiném fantasy turnaji a hrálo se jim spolu dobře. Proto když Dietera s Karolínou napadla myšlenka merc týmu pro Broomtislavu, domluvil se právě s nimi. Volba kapitána tedy byla jasná, byl jím Dieter, který celý tento tým vytvořil.

Takže Dieter byl z Belgie, a kdo je Karolína?

Karolína je slovenská odrážečka původně z Pressburg Phantoms, která však studuje v Brně, a proto teď trénuje s Brno Banshees.

Kdo vytvářel vaše dresy?

Návrh dresů dělal Pierre Allard, Francouz žijící v Německu a hrající za Heidelberger HellHounds. Logo vytvořil tak, aby symbolizovalo mnoho národností hrajících v týmu Western Invaders, a jako správný Francouz do něj propašoval i bagety.

Jako správní Invaders mají na zádech zásobu šípů a hned po ruce řemdih. Zkuste pak sebrat camrál někomu s řemdihem.
Zdroj: Tomáš Krabač

Stihli jste aspoň trochu sehrát před prvním zápasem?

Trénink jsme nestihli, pouze jsme si udělali mentální trénink v pátek večer v hospodě na týmovém sezení. Tam jsme se všichni seznámili a Dieter měl již vytvořenou představu navzájem se střídajících lidí (sublines) podle pozic, pohlaví a stylu hraní. Styl hraní buď věděl u hráčů, se kterými již hrál, případně se zeptal. Informace o hráčích Brno Banshees měl od Karolíny.V

Jaká byla vaše obrana?

Strategii jsme domluvili při rozcvičování před prvním zápasem, kde základní obranná strategie vycházela z té německé. Ta je založena primárně na hrotovém obránci s pevně definovaným záložním obráncem jištěným odrážečem. Během turnaje jsme ji přizpůsobovali protivníkům dle potřeby, například za kompaktnější nebo až osobní obranu, stejně jako jsme upravovali střídací sestavy dle potřeby.

Jedna z klasických taktik. Markétá, původně z Brno Banshees, se vydala za obruče, dělá tam tzv. trolla a čeká na přihrávku, aby mohla dát rychle a skoro nepozorovaně gól.

Co jste na začátku turnaje očekávali?

První den jsme hráli proti Prague Pegasus a Frankfurt Manticores, a protože oba tyto týmy měly mezi hráči Invaders své rivaly (Banshees a HellHounds), bylo naším prvním cílem vyhrát tyto zápasy.

A co říkáš na to, že někteří z Prague Pegasus měli naopak svůj cíl, abys právě ty, kapitán konkurečního týmu, se kterým se na českém mistrovství střetli ve finále, nedal víc jak jeden gól?

Vůbec mne to nepřekvapuje. Strategie hry proti Pegasus s tím, že se obrana zaměří na mne, počítala. Mým úkolem bylo vytvořit prostor pro týmové kolegy a nechat zakončení do obručí na nich. Takže to byla nakonec win-win strategie, kde já jsem příliš neskóroval, jak Pegasus chtěli, ale přesto jsme dosáhli uspokojivého výsledku 190 – 20.

Jeden gól se mu dát podařilo. Ale jenom jeden.
Zdroj: Tomáš Krabač

Který tým byl pro vás největší výzvou?

Největší výzvou pak byl asi zápas proti London Unstoppables. Už v názvu tento tým má, že jsou nezastavitelní, a věděli jsme, že mají kvalitní londýnské hráče. Do Bratislavy jich však dorazil velmi malý počet, což jim ztížilo situaci, ale přesto zvládli hrát kvalitní hru. Zastavit nezastavitelné se povedlo až nám ve finále.

Jak moc byli nezastavitelní, když je Prague Pegasus, kteří nakonec skončili na turnaji jako poslední, málem porazili?

Měli velmi malý počet hráčů, tak malý, že si někteří hráči prostě nemohli dovolit střídat. A to včetně merců. Přes to a přes zranění a únavu prohráli kromě finále jediný zápas – nedůležitý poslední sobotní zápas s Bruselem, a to pouze o 10 bodů, díky tomu, že Brusel chytil zlatonku. Moc rád bych je viděl v jejich plné síle s pořádnou soupiskou.

Wester Invaders nakonec vyhráli 170 : 70.
Zdroj: Tomáš Krabač

Jak se ti hrálo s ostatními spoluhráči v týmu?

Všichni hráči v týmu si velmi sedli a bylo to vidět i na našich výsledcích. S ostatními hráči jsme si prostě dobře rozuměli na hřišti i mimo něj nezávisle na tom, jakým mateřským jazykem jsme mluvili. Velmi mi seděla kompetitivní nálada v týmu a kvalitní střídačka. Ze všech byla cítit chuť si zahrát kvalitní famfrpál a dokázat, že jsme nepřijeli do Bratislavy jen na výlet.

V průběhu finále dostal Ondra i žlutou kartu za nelegální kontakt pod koleny.
Zdroj: Tomáš Krabač

Když opomineme finále, který zápas vám dal nejvíc zabrat?

Nejvíce asi první zápas druhého dne proti Brussels QC, přestože to měl být nejlehčí soupeř druhého dne. Důvod byl hlavně v tom, že to byl první zápas po sobotní party a jako soupeře jsme kromě hráčů Brusselu museli porážet i kocovinu. Bylo to náročné, ale nakonec jsme se během zápasu zvládli dát dohromady a zdárně jej zakončit.

Napadlo vás na začátku, že nakonec vyhrajete?

Nejdřív jsme samozřejmě nevěděli, jak si sedneme a jestli spolu zvládneme rozumně hrát. Přes to jsme chtěli hrát kvalitní hru a do turnaje jsme šli s tím, že do toho dáme vše a uvidíme, jestli dosáhneme na medaili.

Co jste pak udělali s pohárem?

Všichni jsme se s pohárem vyfotili, užili si ho a pak ho nechali kapitánovi. Byla to koneckonců jeho zásluha, že dal dohromady takto skvělý tým. Tak skvělý, až se organizátoři rozhodli do budoucna merc týmy na Broomtislavě zakázat.

Pozn. redakce: Organizátoři následně uvedli na pravou míru, že zákaz o dalších merc týmech na Broomtislavě je mylný. Sice mají přednost hlavně normální týmy, ale o dalším ročníku zatím nebylo nic rozhodnuto.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..