Recenze knihy Harry Potter: Filmová kouzla

Milujete Potterovské knihy a zároveň stejně tak zbožňujete i filmy? Pak bude svazek Harry Potter: Filmová kouzla něco přesně pro vás. Psané řádky vás totiž zavedou za zajímavostmi a okolnostmi, které daly vzniknout osmi dílům o legendárním čaroději s bleskem na čele.

V minulém roce vydalo nakladatelství Slovart další ze série knih zabývající se filmovým zpracováním Harryho Pottera. Do té doby jsme od tohoto nakladatelství znali Bestiář, Magická místa z filmů, Harry Potter: Rekvizity a artefakty, Harry Potter: Sbírka hůlek, Harry Potter: Panoptikum postav a Velká kniha o kouzelných filmech. Všechny tyto svazky vysvětlily čtenářům, jak se převádí fantazie do reality filmového světa.

Výjimkou tedy není ani kniha Harry Potter: Filmová kouzla, která vlastně nepředstavuje žádnou novinku na Příčné ulici. Jde totiž už o třetí vydání jedné a té stejné knihy zrozené před jedenácti lety. I když… ne zas až tolik stejné. Ale na to si posvítíme v našem článku.

Jelikož máme na stole už třetí vydání, znamená to, že o knihu je všeobecně velký zájem. Vůbec prvně byla vydána v roce 2010, podruhé v roce 2014 a v roce 2021 vykoukl na svět třetí knižní sourozenec. Zatímco první dva jsou si podobní už na první pohled, třetí se svou obálkou viditelně odlišila. To ale není jediná roztržka, která mezi nimi panuje.

Čekali byste, že zatím poslední vydání, které se chlubí tím, že je doplněné, předčí všechny své předchůdkyně? My rozhodně ano, ale přesto odpovídáme: „Hmm, ne tak docela.“

Podívejme se tomu na hřbet. Čím si můžeme být dozajista jistí, pak tím, že všechny svazky mají stejný obsah. A rozhodně ne nezajímavý, byť v našich knižních vodách existuje hned několik děl, které se zaměřují na dění za kamerou a ještě dál. Nicméně Harry Potter: Filmová kouzla ze Slovartu má medaili za prvenství. Jenže pak je tu ještě Harry Potter: Velká kniha o filmových kouzlech z roku 2018 a dále Kouzelnický svět J. K. Rowlingové: Filmová magie z roku 2016 od Albatrosu. Sfinga, aby se v tom vyznala! Je to všechno to samé? Tak co si mají kouzelník a čarodějka pořídit do domácnosti?!

Probíraná Filmová kouzla mají osobnější charakter. Jestliže obecně věříte v to, že všechno je o lidech, pak vás tato kniha nenechá na pochybách. Je totiž hlavně o producentech, hercích, jejich postavách, jejich osobních postřezích a zajímavostech z natáčení. Rozhodně se jen těžko dopočítáte uvozovek; máte-li proto rádi přímou řeč a citace lidí, kteří byli u všeho podstatného, takže se zdá, jako by promlouvali rovnou k vám, bude vás tento kousek z křídového papíru rozhodně zajímat.

Popis natáčení filmů jde chronologicky. Kniha se dělí na části a začíná hezky od prvního filmu až po ten osmý. Každý film má tedy v díle svůj vlastní prostor, takže si můžete být jisti, že o všech se něco dozvíte.

Kniha je pěkně zpracovaná i po grafické stránce, krásně se v ní listuje a jen pohled na všechny fotografie – známé i méně neznámé – blaží po duši. Mezi obrázky najdeme převážně fotografie z natáčení, různé nákresy a digitální návrhy, ale samozřejmě i promo fotky, které už jsme dozajista někde viděli.

Autoři knižního díla však sází ještě na jednu lákačku, a tou jsou vyjímatelné přílohy z knihy. To už je ostatně u Potterovských knih celkem zavedená móda. „Oťapkat“ si tak můžeme např. Pobertův plánek, přijímací dopis do Bradavic pro Harryho, reklamní brožuru z mistrovství světa ve famfrpálu anebo dva obaly od sladkostí z Medového ráje, které si čtenáři mohou složit sami. A tak lze některé přílohy využít při hraní si na čaroděje a čarodějky, nebo si jimi vyzdobit kouzelnický pokojíček.

Taková je v kostce kniha Harry Potter: Filmová kouzla. Jenže tu máme ještě jedno drobné „ale“, které by jinak neexistovalo, pokud bychom neměli s čím srovnávat. Smůlou je, že máme, a to se staršími knižními sourozenci.

Jak už jsme prozradili, třetí vydání se honosí jednoslovným slibem „doplněné.“ Toto slovo ostatně najdeme viditelně i na obálce druhého vydání, které tak chtělo maličko vyzrát na svou nejstarší prvosvazkovou sestřičku. Že se něco doopravdy změnilo, nasvědčují o něco vyšší počty stran. Ale merlinužel i počet příloh. Proč tak sklesle? To posuďte sami z jednoduché tabulky níže.

Také vás přepadl pocit, že tu čicháte „Mundungovinu“? Nejeden mudla by od „doplněného“ vydání čekal kromě více stránek i více příloh, jenže ouha!

Seznam příloh je to první, co čtenářovo oko spatří, jakmile knihu otevře. Je totiž natištěný hned na druhé straně předsádky. Na první pokouknutí vypadá docela lichotivě a ani porovnáni seznamů z 2. a 3. vydání (1. a 2. mají seznam a přílohy totožné) nenadělá žádnou velkou duševní škodu, ba naopak může dokonce udělat dojem; dostavila se evoluce – kniha se vyvíjí, a proto nebudou servírovány jedny a ty stejné přílohy. Autoři dospěli k tomu, že pro nás mají i něco trochu jiného. Bezva.

Jenže teď přichází rozčarování – tabulka prozrazuje, že 5 příloh nebylo v seznamech přiznáno. Pro majitele 1. a 2. vydání to koneckonců může být bombastické překvapení – tvůrci nám dali, víc, než slíbili! U 3. vydání zkrátka dostaneme to, co bylo slíbeno. Což je fér a nedá se s tím nespokojit. Jenomže, to bychom nesměli porovnat starší s nejnovějším „doplněným“ vydáním. Pak už to trochu bolí. Zvláště tehdy, kdy si uvědomíme, že v podstatě nejde o evoluci příloh, jako spíš o devoluci. Jinak napsáno, v posledním vydání vyloženě chybí 6 příloh z prvních dvou sourozenců (odebrány byly např. dva vzdělávací výnosy z původních 6, takže nyní se kniha prodává jen se 4). Je pravda, že poslední příloha v podobě fialové obálky obsahuje jiné doplňky, a to navíc ještě o jeden více. To ovšem nemění nic na tom, že třetí doplněné vydání ochudilo celé dílo o 5 dodatků. Ale to je magie, v…

Co naplat. Ještěže není všechno ztraceno. Aby nám nezůstali slimáci v ústech, pojďme se konejšivě poplácat po zádech a připomenout si, že aktuální Filmová kouzla předvedou o 12 stran více, než to udělala jejich první předchůdkyně. Jestli to přebije onu plží pachuť na jazyku, už musíte posoudit sami. Nám už zbývá jen prozradit, o co byla kniha naopak obohacena. V prvních dvou vydáních se totiž nedočtete nic o bradavickém odboji, zničení viteálů a o tom, jak se točilo „o 12 let později“ (hmm, že by se tu kouzlilo s magickou číslovkou 12?), a je to tedy něco, co autoři do „nové“ knihy skutečně doplnili. Nabízí se ovšem otázka, jestli tyto informace neměly být automatickou součástí už prvních dvou vydání. Nejstarší z nich navíc úplně mlčí o relikviích smrti a o natáčení příběhu tří bratří. Může být zajímavé, že tyto dvě podkapitolky se ve 2. vydání sice nacházejí, ale na jiných stranách na rozdíl od 3. vydání. Není ulita jako ulita!

Když už jsme u těch drobných zajímavostí, dodejme jeden malý postřeh. Dvojstrana 148 a 149 je ve všech třech vydáních věnována svatbě Billa Weasleyho s Fleur. Graficky se ani v jednom ze svazků nezměnilo vůbec nic, až na to, že byly vyměněny tři fotografie. V nejstarším svazku si tak prohlédnete Fleuřiny krásné svatební šaty s nákresem a tančící novomanželský pár. V mladších dvou vydáních byly tyto fotografie vyměněny za obrázky s pohledem do svatebního stanu a jeho natáčení zvenčí. Snímky sice nejsou tak atraktivní jako ty s francouzskou „čtvrt“ vílou, na druhou stranu nejsou tolik profláklé a do knihy o natáčení filmu rozhodně patří. Co je však tak trochu s otazníkem, pak medailonkový obrázek s vyděšenými pohledy novomanželů. Je ve všech svazcích. Proč bylo ovšem ve dvou novějších knihách tak nutné vytvořit nejen větší detail na obličeje, ale odretušovat Fleur ozdobnou čelenku?!

A poslední věc, která je celkem úsměvná, ale fanouška jakoby udeřil pěkně šťavnatý citron do obličeje. Zdá se, že překladatelka knih o filmové magii nebude tak úplně Potterheadka, jinak by totiž v seznamu příloh nenazvala Pobertův plánek „záškodnickou mapou“ a Weasleyovic podnik Kratochvilné kouzelnické kejkle jako „Šprýmy a kratochvíle.“

Sečteno podtrženo, kniha Harry Potter: Filmová kouzla si rozhodně zaslouží své místo ve sběratelské knihovničce u kouzelníků doma. Informace, které v ní hltač kouzelných příběhů najde, nejsou obecně příliš rozšířené, a protože je plná citovaných komentářů od kouzelníků z placu, je také čtivá. Sice se říká, že by člověk neměl soudit knihu podle obalu, ale ruku na hůlku – na pěknou knihu se přece pěkně kouká. Platí to i pro Filmová kouzla. Když ale přijde řada na téma „přílohy“, ze zřejmých důvodů krčíme nos jako znechucený Ron Weasley. Jen doufáme, že s případným následujícím vydáním nedojde na další kulišárny a tvůrci nebudou natolik skoupí, aby knihu olupovali o přílohy jako domek ježibaby o perník. V zásadě ale jakékoliv bonusy vítáme, takže jsme za papírové dodatky rádi.

Pokud vás kniha Harry Potter: Filmová kouzla zaujala, můžete ji zakoupit na Pottershopu za nižší cenu, než je doporučená. Jestliže naopak váháte, ale přeci jen máte zálusk na nějaký knižní kousek do sbírky, mohla by vás zajímat další nabídka. Pokud byste se rádi dozvěděli něco více o uvedených knihách, přidejte nám do zpráv nebo na sociální sítě svůj typ na další recenze.

Acalanthi

Spoléhám na to, že Moudrý klobouk dobře věděl, co se mnou. A tak mě k mému vlastnímu překvapení poslal do mrzimorské koleje. Přestože mám ale raději modrou než žlutou, zabydlela se má mysl u jezevců tak dokonale, že jsem odhodlaná se za ně bít až do posledního krvavého kola ve hře Potter aktivity, dokud konečně slavně nezvítězíme!